Diskuse o změnách ve fungování EU běží již přibližně rok. Evropští lídři budou téma řešit na únorovém neformálním setkání, které se koná příští týden. Komise svůj postoj zveřejnila ve středu a podle Jourové nechává v řadě bodů prostor pro širokou diskusi.

Neutrálně se komise staví například k úvahám o sloučení funkcí předsedy komise a Evropské rady nebo ke způsobu obsazení míst v Evropském parlamentu, která se uvolní po odchodu Británie. „Každý z komisařů si myslí své, ale my jsme to právě proto neuzavřeli, aby se vedla debata o variantách,“ uvedla Jourová.

Pro evropské volby v roce 2019 chce Komise zachovat systém takzvaných „Spitzenkandidaten“, tedy lídrů kandidátek. Z těchto osobností by pak měl vzejít i nový šéf Evropské komise. „Měli by dát tvář těm stranám, objet Evropu a představit se,“ popsala Jourová záměr komise. Kampaň v jednotlivých státech je podle Jourové důležitá i kvůli budování vztahu občanů k EU. „Aby se pak lidé nedivili, kdo je to Juncker – i když ten už to dělat nebude,“ upozornila komisařka na nízké povědomí veřejnosti o představitelích unijních institucí.

Klíčem k lidem, pro které je Evropská unie symbolem nesmyslných regulací, je podle Jourové především otevřená a srozumitelná komunikace. „Bylo by fajn, kdyby za unii hovořili lidé, kterým občané rozumějí, kteří budou přijatelní i určitou přiměřeností a schopností vnímat různé pozice z různých částí Evropy,“ míní Jourová.

Skepse k Bruselu, podle ní, byla patrná i u dnešního kulatého stolu, kde zasedli zástupci státních institucí i nezávislí odborníci. „Slyšela jsem tu českou pozici, která tradičně říká – my to nechceme. Takový syndrom malého státu. Ale my vůbec nejsme malý stát,“ řekla komisařka. V diskusi však podle ní zazněla i konstruktivnější stanoviska vyzývající k aktivitě. „Také tam padlo, že evropský zájem je i český zájem, z čehož mám vždycky radost,“ doplnila.