V první ze série debat jsou hosty Aleš Rozehnal a Vadim Petrov. Vadim Petrov je hudebník, pedagog, manažer a konzultant, od března 2019 je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Aleš Rozehnal je advokát, zabývá se mediálním právem, od roku 2014 zasedá ve správní radě Ústavu nezávislé žurnalistiky.

• Celé video ke zhlédnutí ZDE

Xaverova první otázka byla, co je veřejná služba v médiích. „Já bych to rozdělil na dva okruhy, veřejnoprávní instituce a veřejná služba. Veřejnoprávní instituce je instituce založená podle veřejného práva. Veřejnoprávní instituce je to právě proto, že je odlišována od institucí státních. Ona je vytvořena pomocí zákona, jenž je vydán státem. Po svém vzniku však žije nezávisle na státu a jeho vůli,“ vysvětlil Rozehnal. Doplnil však, že vazba mezi státem a institucí je ve formě mediálních rad a podobně. O veřejné službě však prohlásil, že je formulována zákonem velmi obecně a k jejímu definování musí docházet „dnes a denně“, to však hlavně činností oněch mediálních rad, protože jedním z hlavních úkolů rad je dohlížet na naplňování zákona o veřejné službě.

Vadim Petrov se slovy doktora Rozehnala souhlasil. „Já uvažuji nad tím, jak to převést do té potřeby. Kdo vlastně potřebuje veřejnou službu médií, jaká je a proč se ten stát rozhodl, že tu službu budou plnit zrovna Česká televize a Český rozhlas. Zda saturují nějakou potřebu společnosti,“ přemýšlel Petrov. Po pádu socialismu tu byla údajně velká debata o tom, co se udělá s „molochem“, kterým byla Česká televize. „Tehdy se pár chytrých hlav dalo dohromady, poučilo se jak je to v Evropě a ve světě, a vznikl duální systém. Začala se zde budovat ta soukromá média – a zároveň se určila role těch dvou hlavních institucí, Českého rozhlasu a České televize, že budou plnit veřejnou službu,“ líčil Petrov. Zamýšlel se však nad tím, zda ten zákon není již „splněný“ jinými formáty či službami, které v mediální krajině jsou.

Aleš Rozehnal navázal na řeč Petrova a řekl Xaverovi, že ten zákon vznikal v době, kdy tolik přenosových kanálů, jako jich je dnes, nebylo. Stát chtěl tak prý docílit toho, že bude zabezpečen servis pro všechny občany, jelikož neměl prý zcela jisto, že komerční televize tento servis naplní. „Dneska už těch kanálů je tolik, že si myslím, že ten trh přeci jenom nějakou tu pestrost dokáže zajistit sám. Přesto má ta televize veřejné služby své místo,“ usoudil Rozehnal.

Poté se přešlo k příjmům zaměstnanců České televize. „Domníváte se, že, slovy pana generálního ředitele, český národ není zralý na to, aby znal, jaké mzdy nebo výplaty mají pracovníci České televize? Nesvědčí to o aroganci té velké instituce?“ tázal se Xaver Petrova. „Já si myslím, že všichni ti, co jsou placeni z veřejných peněz, tak mají podávat report veřejnosti, kolik mají veřejných peněz a co za ně dělají,“ odpověděl Petrov.

„Teď byla velká debata o těch zprávách v Poslanecké sněmovně. Schválit, či neschválit. Ten problém je, že tomu nikdo nerozumí a že jsou psány tak, aby se tomu nedalo rozumět. Kdybychom vzali zadání, já bych chtěl slyšet, dobře, tady máte zadání posilovat právní vědomí u občanů České republiky, co jste pro to udělali a jak to dopadlo. To ta Česká televize vůbec nemá,“ shrnul Petrov. Xaver se v souvislosti s touto odpovědí zeptal Rozehnala, zda právní vědomí posilují začerněné smlouvy a tak dále. Ten to odmítl, ačkoliv chápe začernění v případě obchodního tajemství. „Je to veřejnoprávní instituce, takže by měla být co nejvíce transparentní. Jsou to veřejné peníze, stát zabezpečuje, aby byly vybírány, takže by veřejnost měla mít právo na informace po tom, jak jsou vynakládány,“ rekapituloval doktor.

Téma postupně přešlo na Xaverem proslavený server Hlídací pes, jelikož Xaver zmínil, že Hlídací pes má projekt za 250 tisíc o členech rady. „Hlídací pes je projekt Ústavu nezávislé žurnalistiky, který je napájen Fondem nezávislé žurnalistiky. Teď na tom Fondu nezávislé žurnalistiky visí zadání pro Hlídacího psa na červenec až prosinec 2019, za 250 tisíc. Práce na ukázání morálního pochybení nových členů rad. Můžete prošetřit, můžete vyšetřovat, můžete všechno za těch 250 tisíc, ale ve chvíli, kdy si uložíte ukázat, tak už vycházíte z toho, že to tak je. Že ta morální pokleslost těch nových rad, členů těch rad, už jako je fakt,“ zmínil Petrov.