Jurečka dnes o minimální mzdě hovořil s ČTK. Konkrétní navrhovanou částku neupřesnil. Podle dosavadních údajů a propočtu ČTK by přidání mohlo činit kolem 350 korun. Minimální mzda je teď 16 200 korun. Odbory požadovaly kvůli vysoké inflaci její zvýšení o 2000 korun ještě letos. Zaměstnavatelé byli naopak proti skokovému růstu.

„Když se podívám na vývoj minimální mzdy vůči průměrné mzdě v České republice i na to, že zvyšujeme také zaručenou mzdu, tak s ohledem na ekonomickou situaci bychom se měli pohybovat někde kolem 41 procent vůči průměrné mzdě. Musíme si uvědomit, že to neplatí vláda, ale platí to zaměstnavatelé. Musí na to mít. Musíme být v této složité situaci velmi opatrní, abychom s vaničkou nevylili dítě a nezpůsobili nárůst nezaměstnanosti. Prioritní zájem je udržet nízkou nezaměstnanost,“ uvedl Jurečka. Podle něj poměr 41 procent minimální mzdy ke mzdě průměrné je „jeden z nejvyšších za poslední roky“.

Průměrná mzda v letošním druhém čtvrtletí podle statistického úřadu činila 40 086 korun. Z ní 41 procent odpovídá 16 435 korunám. V podkladech k nařízení o zvýšení důchodů Jurečkovo ministerstvo ale počítalo pro příští rok s průměrným výdělkem kolem 40 400 korun. Aby se tak minimální mzda rovnala 41 procentům, navýšení by mělo odpovídat asi 350 korunám. Jurečka tuto částku nepopřel.

„Můžeme se bavit o nějakém zaokrouhlení. Pokud by se sociální partneři dohodli na částce vyšší, nemám s tím problém,“ dodal šéf resortu práce. Podle něj pak o přidání bude debatovat vedení vládní pětikoalice.

O minimální mzdě jednala tripartita. Odboráři a podnikatelé se na přidání ani letos nedohodli. Jurečka je vyzval, aby ve vyjednávání pokračovali a snažili se najít „aspoň nějaký interval“ částek.

Odbory požadovaly kvůli prudkému zdražování navýšení minimální mzdy o 2000 korun ještě letos. S tím kabinet nesouhlasil. Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady rostou. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot. Poukazují na to, že s minimální mzdou se navyšuje i zaručená mzda. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy teď do 32 400 korun.

Přiměřené minimální mzdy upravuje nová evropská směrnice, kterou by měly členské státy do své legislativy přenést do dvou let. „Při posuzování přiměřenosti minimální mzdy vůči hladině hrubých mezd mohou být vodítkem ukazatele, které se běžně používají na mezinárodní úrovni, jako je 60 procent mediánu hrubé mzdy a 50 procent průměrné hrubé mzdy,“ uvádí předpis.

Na sociální síti pak minimální mzdu okomentoval také šéf odborů Josef Středula. „To, co navrhuje ministr Jurečka, je nárůst minimální mzdy o 200 korun. Inflace je ale 18 %. To je nepřijatelné,“ poznamenal Středula.

To, co navrhuje ministr @MJureka, je nárůst minimální mzdy o 200 korun. Inflace je ale 18 %. To je nepřijatelné.

— Josef Stredula (@JStredula) October 11, 2022

Sám Jurečka na sítích připojil ještě tabulku, v níž konstatuje, že je dobré se podívat na vývoj minimální mzdy v Česku vůči průměrné mzdě. „Pak vnímat současnou situaci, tlak, kterému firmy čelí, a uvědomovat si nutnost zachování nízké nezaměstnanosti,“ uvedl.

Je dobré se podívat na vývoj minimální mzdy v ČR vůči průměrné mzdě.

Pak vnímat současnou situaci, tlak, kterému firmy čelí, a uvědomovat si nutnost zachování nízké nezaměstnanosti. pic.twitter.com/myzmb8jjud

— Marian Jurečka (@MJureka) October 11, 2022

Nová pravidla pro přiměřené minimální mzdy všech pracovníků v Evropské unii přijal minulý měsíc Evropský parlament, píše o tom mimo jiné europarl.europa.eu. Minimální mzda by podle serveru měla zajistit důstojnou životní úroveň, pravidla Evropské unie se budou řídit vnitrostátní praxí ve stanovování mezd. „Kolektivní vyjednávání o mzdách bude posíleno v zemích, kde se týká méně než 80 procent pracovníků,“ konstatuje server.

Cílem nové směrnice, jež byla v červnu předběžně dohodnuta s Radou, je zlepšit pracovní a životní podmínky všech pracovníků v Evropské unii a podpořit ekonomický a sociální pokrok. 

„Stanovení minimální mzdy zůstává v pravomoci členských států. Ty však nyní budou muset zaručit, že jejich minimální mzdy umožní pracovníkům vést důstojný život, a to s přihlédnutím k životním nákladům a k úrovni odměňování v dané zemi obecně. Při posuzování přiměřenosti svých stávajících zákonných minimálních mezd mohou členské státy vycházet ze spotřebního koše zboží a služeb za reálné ceny či z 60 % mediánu hrubé mzdy a 50 % hrubé průměrné mzdy,“ konstatuje server.