Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zamýšlí v polovině příštího roku omezit podpory v nezaměstnanosti. Oznámil to po jednání s členy Národní ekonomické rady vlády (NERV), která v rámci boje s probíhající ekonomickou krizí kabinetu představila seznam doporučujících návrhů opatření, jejichž sledovaným cílem má být snížení schodků státního rozpočtu a ozdravění veřejných financí.
Jurečka plánované opatření zdůvodnil tím, že v Česku je nízká nezaměstnanost, velká poptávka po práci a současná podpora poskytovaná nezaměstnaným je „poměrně štědrá“. Z toho důvodu je podle ministra žádoucí lidi motivovat hledat si práci rychleji. „Chceme lidi motivovat si hledat práci velmi rychle. Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku,“ řekl Jurečka.
Obdobně se ve svém sdělení pro Právo vyjádřila i mluvčí ministerstva Eva Davidová: „Poptávka po zaměstnancích stále převyšuje počet lidí bez práce. Každý, kdo má zájem, si může práci najít. A pro ty, které limituje nějaké zdravotní znevýhodnění, jsme navýšili příspěvek na zaměstnávání.“
Šéf resortu práce a sociálních věcí své plány dále vysvětlil na twitteru, kde občany ujistil, že „se nebude jednat o tupé škrty“, nýbrž o cílené opatření zaměřené na ty, kdo se dlouhodobě vyhýbají běžnému pracovnímu životu. „Úprava podmínek podpory v nezaměstnanosti, nebude o tupých škrtech. Zaměřím se na podmínky a na skupiny, které tuto podporu čerpají často, a také na další skupiny lidí, co čerpají další sociální podporu a aktivně se s nimi nepracuje a chybí větší motivace je vrátit na trh práce,“ napsal předseda KDU-ČSL na svůj twitterový účet. Podle vyjádření mluvčí ministerstva však přesné parametry připravovaných změn zatím nejsou známy, neboť o nich resort stále jedná.
Úprava podmínek podpory v nezaměstnanosti, nebude o tupých škrtech.
— Marian Jurečka (@MJureka) November 3, 2022
Zaměřím se na podmínky a na skupiny, které tuto podporu čerpají často, a také na další skupiny lidí, co čerpají další sociální podporu a aktivně se s nimi nepracuje a chybí větší motivace je vrátit na trh práce.
Ačkoli vicepremiér a ministr Jurečka plánované úpravy podpor v nezaměstnanosti oznámil po jednání s Národní ekonomickou radou vlády, členové tohoto poradního orgánu se k opatření staví skepticky. „Krátit podporu v nezaměstnanosti podle mne moc smysl nemá. Fiskálně je to zanedbatelné a část se přelije do zvýšení jiných dávek. Co by mělo smysl, je dlouhodobě nastavit, aby ta podpora byla nižší či kratší v době konjunktury, a vyšší či delší v době stagnací a krizí, kdy to může menší část nezaměstnaných ovlivnit,“ myslí si například sociolog a člen NERV Daniel Prokop.
„Celkově opatření o nezaměstnanosti není v materiálu NERV vůbec pilířem. Bylo by škoda na to zaměřovat pozornost a moc tím marnit čas. I v dávkách jsou jiné problémy, například v jejich fragmentaci, některé asi až moc motivují k zatajování příjmů atd.,“ vysvětlil dále Prokop, jenž je jedním z lidí, kteří mají na starosti radit kabinetu Petra Fialy v ekonomických otázkách. Následně také doporučil vládě, aby zvýšila některé daně – zmínil konkrétně spotřební daň u alkoholických nápojů.
„Návrhy NERV jsou menu z různých oblastí, z něhož musí vybírat vláda, která za jednotlivé návrhy samozřejmě nese politickou odpovědnost. Prioritu jednotlivým návrhům nechci přiřazovat, ale samozřejmě s ohledem na strukturální schodek platí, že čím více a rychleji chcete jedním návrhem umazat část deficitu, tím je tento návrh složitější, co se politické debaty týče, stejně jako vzbudí silnější reakci veřejnosti,“ upozornil ekonom z NERV Aleš Rod.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AKS
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.