První politická otázka byla, zda by se Foltýn považoval za dobrého premiéra ČR. Té se vyhnul odpovědí, že přemýšlí, zda by v těchto dobách vůbec někdo byl dobrým premiérem České republiky. Následovala otázka „Jaký je váš oblíbený zvuk?“, na což Foltýn odpověděl, že „cinkání prázdných nábojnic“ a smál reakci moderátora Špačka.
Je dobře, že máme přímou volbu prezidenta?Anketa
Foltýn potvrdil, že má na starost strategickou komunikaci ČR. Špaček zmínil slova prezidenta Zemana, který do nového roku občanům popřál, aby nebyli zavření „ve foltýnovském táboře“. „To si myslím, že mohu slíbit, takový tábor neexistuje, takže do něj nemohou být zavření,“ komentoval to Foltýn. Následně se Špaček ptal na to, kdo jsou pověstné „svině“ z Foltýnova výroku. Ten řekl, že to jsou zejména ti, které to urazilo, protože tím se k tomu přihlásili. „Já jsem tam nikoho nejmenoval, nezlobte se, nebudu to dělat ani teď,“ řekl Špačkovi.
„Zajímavé je, že z toho celého výroku těch zapšklých, smutných, opuštěných, frustrovaných, osamocených, tak se neozval vůbec nikdo. Ozvali se jenom ti, kteří měli pocit, že se jich to týká, tak se jich to asi týká. Ale to je jejich problém, ne můj. … Je to problém jejich svědomí a tom to zůstane,“ dodal ještě.
Byly zločiny Davida Kozáka dostatečně a uspokojivě vyšetřeny?Anketa
Odmítal, že by takový postoj byl zbabělý a prý je jeho výrok překrucován do naprostého opaku. Prý je „úplná hovadina“, že by za svině prohlásil ty, kteří mají jiný názor než současná vláda. „Demokracie má několik nezbytných atributů. A jedním z nich je, že občané mají právo, někdy dokonce povinnost permanentně kritizovat vládu. Prostě kritika vlády je nezbytnou součástí demokracie. Každé funkční demokracie. To znamená, že kdo se chce kritizovat vládu, nechť tak činí, může,“ řekl.
Kdo je konkrétně svině?
Špaček pak vytáhl fotografie s nabídkou, že Foltýn řekne, kdo není svině a u těch, které za ně považuje, bude významně mlčet. Což sice odmítl, ale nakonec na hru přistoupil.
U Petra Pavla prohlásil: „Rozhodně ne.“ U moderátora to bylo: „Myslím si, že ne.“ Svou vlastní fotografii zhodnotil: „Toho mám celkem rád, myslím si, že není svině.“ Ale ještě dodal: „Když ho někdo naštve, tak to umí.“ U Luboš Xavera Veselého reagoval: „Kdo to je, prosím?“ Když slyšel, že si radní nasazoval masku prasete, tak řekl, že to mu svobodná země umožňuje. Livii Klausovou označil za důstojnou dámu. A u Filipa Turka uvedl, že nemusí mít strach, že ve svých automobilech bude moci jezdit dál. Co se týče „svinitosti“, tak řekl: „Nemyslím, že by se k tomu on přihlásil, takže zřejmě se tak necítí.“
„To je chlapík, který se strašně rozčiluje, že jsem s ním nešel do nějaké debaty, kterou jsem nikdy nepřišlíbil. A poněvadž je to představitel nějakého, byť pofidérního a marginálního, politického uskupení, tak s ním do debaty nemůžu, i kdybych stokrát chtěl legitimizovat nějakého fašouna,“ reagoval na předsedu PRO, Jindřicha Rajchla.
Pak se ještě vrátil k Pavlovi a rozpoznávání „sviní“. „Já si pamatuju Petra Pavla jako svého nadřízeného před mnoha lety, kdy už byl generál. A generálové mají svůj vlastní termín na přezkoušení z tělesné zdatnosti,“ vyprávěl a dodal, že Pavel byl jeden z mála, který se nechal přezkoušet normálně s mužstvem a pak zase pěšky odešel na generální štáb. „Takový člověk nemůže být svině,“ prohlásil koordinátor strategické komunikace.
Není to kontraproduktivní?
Na otázku, zda jeho výrok není kontraproduktivní a nerozděluje společnost, se tázal, zda společnost není už rozdělená. „Jak chcete být kontraproduktivní nebo smířlivý vůči někomu, komu doslova lahodí to, že Putinův režim vraždí lidi, mučí válečné zajatce a unáší tisíce dětí? Jako pokud toto někomu lahodí a je ochoten to hájit, tak já s ním rozhodně společnou řeč hledat nechci. Ne že by to nebylo namístě, bylo by to na namístě, stálo by to spoustu peněz, spoustu času, přesvědčovat je, vzdělávat, určitě bych byl rád, kdyby tyhle oběti na poli informační války dostaly rozum a neadorovali Putinův režim. Ale je jich naštěstí relativně málo. Aktuálně nejsou přesvědčitelní. A není na to čas,“ shrnul.
„A my nebojujem o to, aby oni přestali zbožňovat to, co dělá Putinův režim, my bojujem o to, aby se to nezačalo líbit těm dalším občanům, respektive aby s tím nesouhlasili. Protože ten skluz ke špatnosti nacistickému Německu ve třicátých letech minulého století nebo třeba teď Rusům v Putinovském Rusku, tak se nemusí vyhnout žádnému národu. Prostě v každém národu tahle patologická sedlina…“ říkal Foltýn, ale Špaček namítl, že obojí v tu dobu byly „rozebrané, zkrachovalé země“. Ale Fotlýn argumentoval, že ve třicátých letech nebyl v problémech zdaleka každý stát a „ujet na ploše špatnosti“ může každý národ.
„Já jsem rád, že se to aktuálně neděje Čechům. Češi si sice podle mě málo uvědomují, v jak krásné a bezpečné zemi žijeme, na druhou stranu, těch, kteří opravdu adorují to, o čem byla řeč, tak těch je menšina. Bohužel není možné je přesvědčit,“ řekl.
Špaček Foltýnovi tvrdil, že svými výroky přispívá k tomu, co kritizuje, což koordinátor odmítl. Stejně jako že jeho snaha přijde vniveč a že v dobré víře pomáhá tomu, před čím varuje. „Není to kontraproduktivní,“ je si jist Foltýn. A dodal, že problém není v jeho výroku o sviních. „Ten problém spočívá v tom, že v rámci informační revoluce 21. století jsme se součástí tohoto problému stali všichni. Respektive naše mozky,“ uvedl.
Ještě pak vysvětloval, že ne všichni smutní, zahořklí a opuštění jsou svině. „Já úplně stejně jako vy jsem kariérně zahořklý, mám pocit, že jsem smutný, někdy mám pocit, že jsem opuštěný. A přesto všechno nemám potřebu adorovat Putinův režim. Ale dokážu v sobě najít toleranci vůči lidem, kteří tu životní smůlu měli a řeknou si: Hele, když jsem prostě měl smůlu a neuspěl jsem svými schopnostmi, tak možná bych uspěl v systému, který není založen na schopnostech, ale na loajalitě. Což je ten Putinův. A dokážu mít empatii pro lidi, který jsou prostě nešťastný. A podle mě to jsou lidi, kteří se dají zachránit,“ řekl.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta