NATO se v roce 1949 zrodilo proto, aby udrželo Německo pod kontrolou a především aby členské státy chránilo před možnou sovětskou invazí. Není tajemstvím, že Josif Stalin skutečně o válce se Západem uvažoval. Když se na počátku 90. let 20. století definitivně rozpadl sovětský blok, ozývaly se hlasy, že NATO už možná nebude potřeba a mohlo by se rozpustit. Tento názor zastával i prezident Václav Havel.

K rozpuštění NATO však nedošlo a Česká republika se v roce 1999 stala členem Aliance. Podle Bašty, jak uvedl v komentáři pro První zprávy.cz, příslib udržení Německa pod kontrolou a odstrašení Ruska coby nástupce Sovětského svazu byly v našem zájmu. Sílu Německa jsme pocítili v roce 1938 a sílu Sovětského svazu nám v roce 1968 předvedly jeho okupační tanky.

Jenže NATO se od té doby změnilo. Jeho základním cílem není už jen odstrašení případného agresora. Sama Aliance intervenuje v zahraničí, Spojené státy se po teroristickém útoku v New Yorku rozhodly aktivovat článek pět Washingtonské smlouvy o NATO, který říká, že členské státy pomohou jinému napadenému členovi Aliance. Jenže do Afghánistánu, odkud byl útok na New York koordinován, nevyrazily zdaleka všechny armády členských států.  

„Povídání o závaznosti a významu článku 5 je pouhý mýtus. Pomoc v nouzi umožňuje, ale nezaručuje. Nejlépe o tom vypovídá naplnění tohoto ustanovení na základě žádosti USA po 11. 9. 2001 jednotlivými členskými státy. Zároveň je zřejmé, že bezpečnostní hrozby, kterým musíme v budoucnu čelit, budou úplně jiného charakteru než ty, na něž se Severoatlantická aliance připravovala dosavadních sedmdesát let. Obávám se, že nás před nimi neochrání malá profesionální armáda, ale jen miliční systém podobný švýcarskému,“ napsal Bašta.

• Celý komentář naleznete zde