Po podstatnou část 20. století nepůsobil podle ekonoma Kovandy v tuzemsku jedinec, jenž by sám o sobě, jako „produkt“, představoval úspěšnější vývozní artikl, než jakým byl Karel Gott. V číslech tak konkrétně zmiňuje, že například v Německu v letech 1967 až 2010 Gott prodal 23 milionů kusů desek, jak plyne ze statistiky společnosti Universal. Tím se zařadil mezi pět nejprodávanějších interpretů německé hudby všech dob.

Německo pochopitelně však nebylo jediným „exportním odbytištěm“, kde byla a je značka „Gott“ tak populární, dodává Kovanda. Při své letošní letní návštěvě zemí Střední Asie autor těchto řádků trávil své první minuty po přechodu kazašsko-kyrgyzské hranice právě v Gottově společnosti. Úryvky z jeho písní se linuly z rádia, které poslouchal řidič autobusu, dopravující cestující od hranic do kyrgyzské metropole Biškeku. Zjevně se jednalo o pořad věnovaný Gottovým osmdesátinám.   

Právě také pro svoji naprostou výjimečnost byla podle ekokonoma Gottova „cena“ ovšem mnohem vyšší, než by odpovídalo podílu tržeb z jeho prodaných nosičů na celkovém objemu československého, resp. českého vývozu či na celkovém hrubém domácím produktu naší země. Gott měl svoji „cenu“ nejen jako vývozní artikl či „produkt“, ale pro svoji nesmírnou popularitu také jako symbol. V podstatě jako symbol ekonomické úspěšnosti systému, ať už se nejprve jednalo o systém centrálně plánovaný, nebo později, po roce 1989, o systém tržní, míní Kovanda.