Kdyby Gott uměl lépe anglicky, tak by ve světě... Přínos mistra Česku? Obrovský, po desítky let, shrnuje ekonom

02.10.2019 21:58 | Zprávy

Známý český ekonom Lukáš Kovanda se ve svém komentáři vyjádřil ke včerejší smutné události, kdy zpěvák Karel Gott podlehl akutní leukémii. V něm se pokusil přínos mistra exaktně vyčíslit. „Odešel člověk, po němž prostě vzniklou ‚mezeru na trhu‘ zaplnit jen tak nelze,“ říká ekonom.

Kdyby Gott uměl lépe anglicky, tak by ve světě... Přínos mistra Česku? Obrovský, po desítky let, shrnuje ekonom
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Gott

Po podstatnou část 20. století nepůsobil podle ekonoma Kovandy v tuzemsku jedinec, jenž by sám o sobě, jako „produkt“, představoval úspěšnější vývozní artikl, než jakým byl Karel Gott. V číslech tak konkrétně zmiňuje, že například v Německu v letech 1967 až 2010 Gott prodal 23 milionů kusů desek, jak plyne ze statistiky společnosti Universal. Tím se zařadil mezi pět nejprodávanějších interpretů německé hudby všech dob.

Německo pochopitelně však nebylo jediným „exportním odbytištěm“, kde byla a je značka „Gott“ tak populární, dodává Kovanda. Při své letošní letní návštěvě zemí Střední Asie autor těchto řádků trávil své první minuty po přechodu kazašsko-kyrgyzské hranice právě v Gottově společnosti. Úryvky z jeho písní se linuly z rádia, které poslouchal řidič autobusu, dopravující cestující od hranic do kyrgyzské metropole Biškeku. Zjevně se jednalo o pořad věnovaný Gottovým osmdesátinám.   

Právě také pro svoji naprostou výjimečnost byla podle ekokonoma Gottova „cena“ ovšem mnohem vyšší, než by odpovídalo podílu tržeb z jeho prodaných nosičů na celkovém objemu československého, resp. českého vývozu či na celkovém hrubém domácím produktu naší země. Gott měl svoji „cenu“ nejen jako vývozní artikl či „produkt“, ale pro svoji nesmírnou popularitu také jako symbol. V podstatě jako symbol ekonomické úspěšnosti systému, ať už se nejprve jednalo o systém centrálně plánovaný, nebo později, po roce 1989, o systém tržní, míní Kovanda.

Vždyť jaký jiný československý „produkt“ patřil třeba v 70. nebo 80. letech minulého století k nejúspěšnějším na náročném západoněmeckém trhu? Gott, který tehdy uměl dobýt hitparádu právě i tržní ekonomiky typu Západního Německa, tím mimo jiné prokázal, že dívat se na něj čistě jako na „produkt“ režimu své doby prostě není možné.

Když už Československo neumělo Západ pořádně oslovit třeba svými škodovkami, které byly třeba v Británii k smíchu, jak je notoricky známo, oslovovalo jej prý alespoň Gottem. Toto oslovení by ale prostě nikdy nemohlo být tak úspěšné, pokud by Gott byl opravdu jen „režimním produktem“ své doby, je přesvědčen ekonom.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Všechny ty katastrofické předpovědi se mýlí.“ Ve Sněmovně zpochybnili základy toho, co se hlásá o klimatu

20:35 „Všechny ty katastrofické předpovědi se mýlí.“ Ve Sněmovně zpochybnili základy toho, co se hlásá o klimatu

Klimatické změny, fakta a mýty ve světě vědy. K tomuto tématu se v Poslanecké sněmovně konala dvoude…