Každý z přítomných si mohl objednat na účet organizátorů plzeňskou dvanáctku a v závěru akce byl připraven také malý rautík. Na začátku Osvald uvedl, že nerozhoduje Brusel, ale jednotliví politici. „Když se něco nepovede, tak za to může Brusel. A když to náhodou vyjde, tak si politici dělají nároky, jak se o to zasloužili."

„Náš táta“ a otrokáři z Amazonu

„Denně jsme bombardováni zprávami, za co všechno může Brusel,“ převzal „otěže“ Falbr. „Deset let jsme dostávali  z hradu od Klause informační masáž o omezení suverenity a podobné kecy. Je to ale jak členství v nějakém exkluzivním klubu. Když vstupujete do nějakého svazu, zbavujete se kousku suverenity. Pindy Klause a Svobodných jsou hlouposti - vždyť celé mezinárodní právo je o smlouvách a ústupcích.“ Dále pak pokračoval ve svém dlouholetém tématu: „Musíme zabránit demontáži evropského sociálního modelu. Žádné pracovní agentury, otrokářské smlouvy, OSVČ. Vždyť v minimální mzdě jsme na třetí pozici od konce! Množí se útoky proti odborům a přitom odbory jsou někde chápány jako poslední překážka toho, aby se nastavila neviditelná ruka trhu.“ Přitom bývalý odborářský vůdce zdaleka nemluvil jen o tuzemsku, ale celé Evropské unii.

Řeč se stočila i na Amazon: „To je otrokářská americká firma, která vytváří pracovní místa, o něž není zájem z tuzemska, ale osloví se Bulhaři, Rumuni nebo dokonce pracovníci z Mongolska. Říkám vám, že na hlavní pracovní poměr nezaměstnají ani jednoho Čecha.“

První dotaz byl evidentně od člena odborů, který začal slovy: „Ty jsi pro nás táta Falbr.“ Postarší člověk chtěl znát názor na levici. Europoslanec k tomu uvedl: „Chceme vybojovat stejnou cenu práce a stejné kolektivní smlouvy. Levicové strany všeobecně ztrácejí podporu odborů, protože mnohdy vykrádají program pravicových stran. U nás slovo levice je jako něco špinavého. Odboroví šéfové musí být výřeční, musejí dobře vypadat a umět se zapojovat do mediálních debat a nenechat se ukecat. Do lidí se hustí, že když máme být konkurenceschopní, musíme mít nízké mzdy, slabé daně a malé přerozdělování, ale to je omyl! U nás Václav Klaus postavil vše na devíti dávkách, a protože odmítl valorizovanou minimální mzdu, tak některé skupiny i dvacet let nedělají. Romové jsou chytří, nemyslete si, oni si dobře spočítají, co je pro ně nejlepší.“ A jak zaznělo potichu z auditoria: „Anebo jim někdo takzvaně dobře poradí, třeba organizace, která je dotována z obecního rozpočtu…“

„Musí se prostě vyplatit pracovat,“ pokračoval dále rozjetý Falbr, „a ne jako pokladní v supermarketech - zeptejte se těch holek, kolik berou a zhrozíte se."