I v létě 2013 si podle Kamberského Miloš Zeman dělal doslova co chtěl, protože vládní strany byly v šoku po zásahu Šlachtova komanda na Úřadu vlády. „Když se počátkem roku 2014 zformovala silná většinová vláda, byl náhle prezident ‚takhle malinký‘ a sekal latinu: do vlády i jejího čela jmenoval lidi, které bytostně nesnáší a o nichž prohlašoval, že ‚nejsou odborníci‘ a on ‚jmenuje jen odborníky‘,“ připomněl komentátor.

V čele sboru ministrů tak stál tehdy nenáviděný Bohuslav Sobotka, spolu s ním ještě nenáviděnější Lubomír Zaorálek či arcilotr Jiří Dienstbier. „A dokud Sobotkův kabinet držel pohromadě, byl prezident pěkně tiše v koutku. Jeho chvíle přišla až v okamžiku, kdy se Sobotka na radu moc chytrých rádců rozhodl z vlády těsně před volbami vyhodit Andreje Babiše,“ popsal podobnou situaci pár let zpět.

Podobně i v letošním létě je Miloš Zeman opět na koni, nemá proti sobě pevnou většinovou vládu, natož silnou majoritu v Parlamentu. „Nejenže je Babišův kabinet menšinový, ale lze bez uzardění říci, že Hrad je této vlády přímou součástí,“ míní komentátor, podle nějž lze důvodně pochybovat, zda je ministr zemědělství Miroslav Toman loajální straně, jež ho oficiálně nominovala (ČSSD), respektive zda není loajálnější Hradu.

O ministryni spravedlnosti Marii Benešové, nominované formálně za ANO, můžeme prý říci něco podobného. „A to jsme vynechali ústřední postavu současné frašky, ministra kultury Antonína Staňka,“ dodává Kamberský.

A protože prý „líné mozky“ novinářské se obvykle neobtěžují příliš přemýšlet, čteme různé zaručené teorie o „krizi demokracie“ či o „poloprezidentském systému“, ale není tomu tak. „Neprožíváme žádnou ‚krizi demokracie‘, to se jen jeden zlostný stařec snaží škodit – a předseda menšinové vlády si na prstech spočítal, že se mu přímý střet s prezidentem z mnoha důvodů nevyplatí,“ glosuje vládní krizi Kamberský.

„Neprožíváme ani žádný přechod k poloprezidentskému systému. To jen Miloš Zeman ze všech sil využívá slabosti svých protivníků,“ dodává na závěr komentátor s tím, že teprve až budeme mít jednou zase silnou a jasnou vládní většinu, bude hlava státu zase zalezlá ve své ohrádce.