O okamžitém odstřižení dohody s USA informoval mluvčí vládnoucí chunty plukovník Amadou Abdramane. Ten krok zdůvodnil tím, že americká delegace nedodržela diplomatický protokol a že Niger nebyl informován o složení delegace, o datu jejího příjezdu ani o programu, informuje Reuters. Delegace se také nedohodly na společném boji proti Al-Káidě a Islámskému státu, které Niger sužují.

„Vláda Nigeru se s ohledem na aspirace a zájmy svého lidu rozhodla s plnou odpovědností vypovědět s okamžitou účinností dohodu týkající se postavení vojenského personálu Spojených států amerických a civilních zaměstnanců amerického ministerstva obrany v území Nigerské republiky,“ uvedl pro celostátní televize Nigeru mluvčí Abdramane. Dohodu, podepsanou mezi Nigerem a USA v roce 2012, označil mluvčí za nespravedlivou. „Tato dohoda je nejen hluboce nespravedlivá ve své podstatě, ale také nesplňuje aspirace a zájmy nigerijského lidu,“ tlumočila slova mluvčího CNN.

Pro USA a západní země je to zásadní problém, protože Niger, a s ním i sousední Burkina Faso a Mali, vyhodily od jednacího stolu USA, Francii i další evropské země a přihlásily se ke spolupráci s Ruskem. „Niger byl kdysi pro USA klíčovým regionálním partnerem, ale vztahy se zhoršily od doby, kdy se v červenci 2023 ujala moci vojenská chunta, což USA formálně označily za převrat,“ informuje CNN.

„Niger lituje úmyslu americké delegace upřít suverénnímu nigerskému lidu právo vybrat si své partnery a typy partnerství, které jim mohou skutečně pomoci v boji proti terorismu,“ citoval Abdramana Reuters. „Nigerská vláda rovněž důrazně odsuzuje přezíravý postoj doprovázený hrozbou odvety ze strany vedoucího americké delegace vůči nigerské vládě a lidu,“ dodal.

Během vojenského převratu v Nigeru v červenci 2023 byl nigerský prezident Mohamed Bazoum zadržen prezidentskou stráží a vlády se zmocnila Národní rada pro ochranu vlasti v čele s generálem Abdourahamanem Tchianim, který byl o dva dny později prohlášen novou hlavou státu. Převrat odsoudila většina světových mocností. Vojenskou vládu podpořily Mali, Burkina Faso a Guinea, ve kterých po převratech v minulých letech rovněž vládnou vojenské chunty.

Niger se dlouhodobě potýká s útoky teroristických skupin napojených na tzv. Islámský stát a na Al-Káidu. USA měly v Nigeru stálou vojenskou posádku; od vojenského převratu stáhly USA z Nigeru 1100 vojáků. Několik stovek tam působilo doposud. S vypovězením dohody z roku 2012 se budou muset stáhnout definitivně všichni, pokud nezapracuje diplomacie.