Návrh podal místopředseda KSČM Petr Šimůnek. Ministerstvo se podle komunistů ale zabývalo při posuzování podnětu jinými argumenty, než které návrh obsahoval. „Budeme proto v jednání s ministerstvem pokračovat,“ uvedla mluvčí KSČM Helena Grofová.

Resort podle Lagronové dostal tři návrhy, aby sochu za památku prohlásil, nejméně jeden přitom přišel od komunistů, uvedl Deník N. Ministerstvo si kvůli tomu objednalo dvě odborná stanoviska – jedno od Národního památkového ústavu, druhé od Komise pro ochranu památkového fondu 20. století. „Obě stanoviska shodně prohlášení pomníku nedoporučují, neboť (...) z uměleckého hlediska není významnějším dílem a výrazněji nepřesahuje dobový průměr,“ sdělila mluvčí. Ministerstvo proto ani nezahájilo řízení o prohlášení za památku.

Socha, jejímž autorem je Zdeněk Krybus, stojí v Bubenči od roku 1980. Sochař Krybus brzy po roce 1945 vstoupil do komunistické strany, z velké části tvoří jeho dílo monumentální pomníky podmíněné dobovou ideologií, vedle toho zpracovával témata každodenního života.

Podle komunistů ministerstvo při posuzování návrhu nepochopilo jejich úmysl. Kulturní hodnota památky je podle nich v tom, že je z určitého období, a proto by i socha Koněva měla být zachována. Šimůnek ve svém návrhu na prohlášení za památku podle Deníku N uvedl, že pomník vznikl v době umělecké nesvobody a je významným dokladem období normalizace. „V tomto období byla zákonně ekonomickými a politickými nástroji naprosto zrušena možnost přirozené, svobodné umělecké tvorby,“ napsal komunistický politik ve svém návrhu.

Koněvova socha se stává často terčem útoku, naposledy letos v srpnu. Zastupitelé městské části Praha 6 poté rozhodli, že sochu nahradí nový památník osvobození metropole za druhé světové války. Rusko proti přesunu Koněvovy sochy protestovalo a ruská ambasáda uvedla, že by to považovala za porušení česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích.

Loni při 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odhalila radnice Prahy 6 u sochy tabulku s doprovodným textem, který popisuje roli Koněva v roce 1945, kdy osvobozoval Československo od nacistů, v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, i v roce 1961, kdy se jako velitel sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi. „V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa,“ stojí také na desce.