Právě skončilo veřejné slyšení kandidátů do Rady ČRo a do Rady ČT. Pirátský poslanec Martínek vysílal přímým přenosem na internet ZDE a ZDE (ze začátku čtyři tisíce zhlédnutí, na konci 60 zhlédnutí) a dlouholetý kolega Filip Rožánek zasluhuje vyznamenání za statečnost, neboť vydržel po tři dny poslouchat všechny projevy, a ještě dělat kvalitní psanou reportáž, ZDE, ZDE a ZDE. Ve dvou lidech tak nahradili činnost České televize i Českého rozhlasu, který se pyšní zpravodajstvím o desítkách lidí a tuto oběť na oltář veřejné informovanosti nepřinesli. Ani audio, ani video, ani veřejně přístupný přepis. Neudělali ani to, že by splnili veřejnou službu a odkázali na privátní kolegy, kteří byli pracovitější. Kolegy cituji odkazem, nemíním komentovat aktuální téma až na jedno.

Jako bonmot na úvod by mohl posloužit dialog dvou poslanců: Lubomír Španěl (SPD): „Kolik máme ještě času?“ Stanislav Berkovec (ANO): „Ono se to mění každou vteřinu, pane poslanče.“

Zdá se, že média veřejné služby už žádný čas nepotřebují.

Odkaz televizní rebelie před dvaceti lety

Přesně před dvaceti lety skončila televizní rebelie porážkou jejich protagonistů a nevítězstvím (pane prezidente, děkuji za termín) vítězů. Nikdo až na pár dobře informovaných lidí tehdy uprostřed mediálně vzbouřenecké vřavy nevěděl (a neví se to ani dodnes), že nešlo o zoufalou ochranu veřejné služby, demokracii ani o národní filmovou a televizní kulturu, ale o boj za privatizaci ČT2 a kšeftování s jejími kmitočty po budoucím a technicky už tehdy předvídatelném  započetí digitalizace DVB-T.

Kdyby býval byl dán „arte“ kanál ČT2 a k němu příslušející kmitočty před budovou televize ve spacácích spícím „umělcům“ jako úlitba za jejich loajalitu vůči státu, stát by za ty kmitočty o deset let později krutě zaplatil. Barrandov a jeho majitel, který tehdy investoval do rebelů i do některých politiků napravo i nalevo, svou miliardovou prémii nevyhrál. Chrenek pak v roce 2012 prodal televizi, která bez kmitočtů ČT2 nemohla vynášet ani  soutěžit s expandující ČT, mediálnímu looserovi Jaromíru Soukupovi.