Když měl Cílek odpovídat na otázku, v čem se změnil svět kvůli koronaviru, řekl: „Před časem se ptali nějakého čínského historika, co si myslí o Velké francouzské revoluci, jaké měla dobré a jaké špatné stránky? On se zamyslel a říká: ‚Na to je moc brzo, abychom odpověděli.‘ Zní to jako bonmot, ale vlastně se tady něco rodí. Je vždycky dost obtížné definovat, co to je mládí. Takže víme, že se něco základního děje,“ odvětil filozof. Podle něj jde o nějaký zásadní katalyzátor společnosti, kdy nevíme přesně, kam to povede.

Hovořilo se i o resetu, kdy se v současné době s popisem vyléčení z covidu tento pojem objevuje v souvislosti, že mnozí jednotlivci skutečně resetovali svůj způsob života. „Hodně se jedná o to, že lidé, kteří prodělali covid, ztratili chuť nebo čich, a když se z toho dostali, tak nabyli čich jiným způsobem. Ženské kupují jiné parfémy, chlapům už nechutná třeba pivo, ale víno nebo kořalka. To znamená, že se poměrně zásadně změnily chutě a vůně, což jsou dost staré archaismy naší mysli. A pro mě je reset to, že se změnila i mysl,“ míní Cílek.

„Neumím odpovědět přímo slovy, nebo analýzou, co se změnilo, ale něco je tady nového a jiného,“ říká Cílek.

Dodává, že neví, co se bude přesně dít, ale čeká nějaké opakování roku 1848. „Dejme tomu, který opět začne ve Francii, protože ta je vždycky správně výbušná. Prostě nějaká revoluční vlna, která zachvátí půlku Evropy. To se může docela dobře stát. Ale zase to nevidím tak zle, protože po odeznění velkého sociálního zmatku přece jenom Bachův absolutismus maloučko povolil. Já doopravdy toto období vidím jako analogii války vedenou mnohem mírnějšími prostředky,“ zmínil Cílek.