Zavedení pevného termínu podzimních voleb vnitro navrhlo kvůli tomu, že podle dosavadních předpisů se musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální volby uskutečnily počátkem října, o dvě desetiletí dříve se konaly v polovině listopadu. „Dochází de facto ke zkracování volebního období senátorů a zastupitelů,“ zdůvodnilo změnu ministerstvo v předkládací zprávě.

Novely vycházejí také z požadavku Senátu z loňského dubna, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Do loňského roku, než to horní komora odmítla, se senátní obvody měnily každé dva roky kvůli změnám počtu jejich obyvatel tak, aby každý senátor zastupoval přibližně stejný počet lidí. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy. Kritici častých změn ale poukazovali na to, že v důsledku přesunů obcí mezi obvody někteří lidé mohli volit senátory častěji nebo méně často než jednou za šest let.

“Obyvatelé obcí, jež se stanou součástí jiného volebního obvodu, necítí potřebnou sounáležitost s jeho územím. Časté změny volebních obvodů mají za následek rovněž to, že senátorům se mění v průběhu funkčního období území, kterému se při výkonu mandátu věnovali, a s ním i voličská základna, což v podstatě představuje zásah do nerušeného výkonu funkce,“ uvedlo vnitro k potřebě stálých obvodů.

Nově mají být obvody zakotveny přímo v Ústavě výčtem všech obcí, které do nich budou spadat. Počet 81 senátních volebních obvodů zůstane, stejně jako dosavadní sídla volebních obvodů. Změna čeká podle ministerstva volební obvody na území hlavního města tak, aby jejich hranice respektovaly hranice městských částí a tím i hranice volebních okrsků „tam, kde je to možné“.

Prodloužení lhůty pro předčasné sněmovní volby z 60 na 90 dnů po rozpuštění dolní komory zdůvodnilo vnitro tím, že je to potřebné kvůli chystanému korespondenčnímu způsobu hlasování. Řádné sněmovní volby se uskuteční za dva roky, v říjnu 2021.