V současné krizové situaci přijdou vhod přehrady a jiná protipovoďnová opatření, která byla postavena. Jenže ta nejsou zdaleka všude, a to proto, že je někteří lidé nechtějí. Speciální případ je oblast Bruntálska. Kde se plánovalo zbudování přehrady Nové Heřminovy, podle serveru Novinky.cz už od katastrofálních povodní z roku 1997.

Stát by přehradu údajně chtěl budovat v letech 2027 až 2032. Což je ovšem v roce 2024 při povodních málo platné. Proč je stavba tak zpožděná? Obec Nový Heřminov proti ní bojovala. Dlouho. Její námitky ale odmítl Ústavní soud a v roce 2023 padlo rozhodnutí stavebního úřadu v Bruntálu.

„Přehrada je bezesporu stále velké téma, kterému i současné zastupitelstvo věnuje patřičnou pozornost. Obec je stále vázána platným referendem. Nicméně máme za to, že všechny možné námitky proti možné výstavbě vodního díla byly dosud opakovaně uplatňovány a ze strany úřadů jasně vypořádány,“ uvedla v březnu tohoto roku starostka Michaela Hermanová.

V březnu ale krajský stavební úřad stále měl na stole odvolání proti výstavbě přehrady. „Proti stavbě se odvolala nejen obec Nové Heřminovy, ale také dvě ekologické organizace. Obec v odvolání rozporuje dopravní řešení stavby. Podle starostky se obec snaží zachránit, co se zachránit ještě dá,“ uváděli v březnu Novinky.cz.

Právě tuto situaci, kdy přehrada, která se plánuje od roku 1997, kvůli zdržování nestojí, kritizují politici. Zmínil ji například politik PRO, Libor Hřivnáč, když chválil protipovodňovou hráz, kterou pomáhal prosadit. „Řeka Opava v Holasovicích. Jako tehdejší místostarosta obce jsem pomohl prosadit protipovodňovou hráz. Překvapivě mnoho občanů s ní tenkrát nesouhlasilo. Dnes vůči nim cítím jisté zadostiučinění,“ uvedl a přidal ještě pár slov o Nových Heřminovech: „Z Holasovic dramatické fotografie nejsou. Voda se rozlévá právě tam, kde se rozlévat má. Hráz, kterou jsem pomohl prosadit, drží. Až postaví přehradu Nové Heřminovy, bude hladina vody u hráze o 20 cm níž. Takto byla hráz projektována. Domy, které byly dříve zaplavovány až do výše 150 cm, jsou i se svými zahradami a obyvateli v poklidu. Svítící slunce přineslo optimismus.“ Hřivnáč kandiduje v nastávajících krajských volbách.

Poznámku k přehradě, která není, měla i Liana Janáčková, bývalá senátorka a zastupitelka Moravskoslezského kraje, která v těchto volbách kandiduje za Svobodné. „Když tak sleduji zprávy o tom, jak je zatopený Zátor, Brantice, Krnov, Opava… myslím na hrdinný boj starosty Drobného proti přehradě v Nových Heřminovech. Nebýt nekonečných průtahů a protiakcí, možná už dnes přehrada mohla sloužit a tisíce lidí a milionové majetky by nebyly v ohrožení!“ vzkázala.

Starosta Ludvík Drobný proti přehradě bojoval skutečně dlouho. Na stránkách Nových Heřminov je například jeho dopis ministru zemědělství Tomanovi ze srpna 2018. Ve kterém prohlašuje: „Jsem vázán nejen platným výsledkem místního referenda z roku 2008, ale také volebním programem sdružení, za které jsem kandidoval, což mě poněkud neplánovaně vyneslo do současné funkce starosty obce. Můj mandát končí za pár týdnů a já se během nich rozhodně nehodlám zpronevěřit tomuto programu ani svému svědomí.“

I dle článku SeznamZpráv z roku 2020 byl Ludvík Drobný proti stavbě přehrady, která by ovšem zatopila část obce. Zajímavé je, že v tomto článku jsou přímo zmíněny povodně a také že stavba má začít už v roce 2025. „Odmítáme lživá tvrzení Povodí Odry, že plánovaná přehrada by příznivě ovlivnila průběh letošní říjnové povodně. Podle projektu má přehrada ovlivňovat průtok v řece Opavě až od násobně vyšších hodnot, než jaké byly nedávno naměřeny, aby nedošlo k jejímu naplnění ještě před kulminací případné povodně. Povodí Odry tak zcela záměrně zneužívá neznalosti široké laické veřejnosti a snaží se tak veřejné mínění ovlivňovat,“ uvedl tehdy Drobný. Násobně vyšší průtok v řece Opavě v této době nepochybně je.

Do nepostavené přehrady se opřel i bývalý ministr životního prostředí za ODS, Pavel Drobil. Podle něho přípravu stavby zbytečně prodlužuje obec a aktivisté z Hnutí Duha Jeseníky. Hnutí Duha Jeseníky má skutečně na svých stránkách uvedeno: „Prosazujeme alternativní strategii protipovodňové ochrany na řece Opavě, která by nejen účinně ochránila obce před velkou vodou, ale zároveň zachovala obec Nové Heřminovy ohroženou zamýšlenou výstavbou přehrady.“

„To, co se aktuálně děje v Opavě a Krnově je i důsledkem neexistence přehrady v Heřminovech. Proč stále není? Protože ji může zablokovat/zdržovat každá díra v prdeli, která má v tomto státě právo nazývat se obcí a samozřejmě naši aktivisté. Jak dlouho ještě?!?“ vymezil se Drobil.

To, co se aktuálně děje v Opavě a Krnově je i důsledkem neexistence přehrady v Heřminovech. Proč stále není? Protože ji může zablokovat/zdržovat každá díra v prdeli, která má v tomto státě právo nazývat se obcí a samozřejmě naši aktivisté. Jak dlouho ještě?!? pic.twitter.com/HM6RQiVCcw

— Pavel Drobil (@PDrobil) September 15, 2024

Ozvaly se také hlasy mimo politické spektrum. „Toto je důsledek populistické politiky. 27 LET nejsou schopni bouchnout do stolu. V ohrožení jsou statitisíce lidí a tisíce se musí evakuovat, jakmile se spustí velký déšť. Pár lidí z N. Heřminov  kteří si dupli s tím, že tady přehrada stát nebude. NASRAT VŠEM, CO NEROZHODLI,“ vzkázal Michal Poštulka. A pohoršení nad tím, že přehrada na Opavě po 27 letech stále nestojí, vyjádřil také Jan Zajíc.

Toto je důsledek populistické politiky. 27 LET nejsou schopni bouchnout do stolu. V ohrožení jsou statitisíce lidí a tisíce se musí evakuovat, jakmile se spustí velký déšť. Pár lidí z N. Heřminov, kteří si dupli s tím, že tady přehrada stát nebude. NASRAT VŠEM, CO NEROZHODLI. ?? pic.twitter.com/oOzhziwaJj

— Michal Poštulka (@MichalPostulka) September 14, 2024

Nejkrásněji (a nejsmutněji) je to vidět na příkladu momentálně nijak neregulované a nejohroženější Opavy. Už od r. 1997 se pořád mluví, jak se postaví velká přehrada v údolí Heřminov. A co tam stojí? Absolutní nic. 27 let čekání na další povodeň a obří škody. Jak dlouho ještě?

— Jan Zajíc (@Laepus) September 14, 2024

Podobná situace je v Troubkách, které byly těžce zasaženy povodní v roce 1997. Ani tam není protipovodňová ochrana postavena, stavět se má začít také v roce 2027. „Od roku 2017 řešíme majetkoprávní vztahy tak, aby mohla protipovodňová ochrana naší obce vzniknout,“ řekl starosta Troubek Martin Frgal v létě 2023.