Jedním z těch, kdo se velice angažují v pomoci ukrajinským uprchlíkům, je starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Uprchlíkům v Řeporyjích shání bydlení. A zažil něco nečekaného, když přišel ráno k benzínce a promluvil s pokladní, která se divila, že až po páté ráno jde domů. „Doufám, že neděláte na tom, no, neubytováváte úkáčka... Už je to moc,“ řekla dotyčná podle starosty. „Neřekl jsem nic. Přece nedám holce pěstí. A co na to říct. Nemá tušení, co přijde. Nebo co je to válka,“ omlouval částečně její chování.

Pak popisoval zkušenosti s ubytováním uprchlíků: „Měl jsem takovou akci stěhovací. Doktor Radosta 2. Jsou z venkova. Jedna se ptala, zda se tu nebude střílet určitě. Děda, pořád chtěl pomáhat, jediný muž. Kamarád, abych skupinu tří žen, jejich tří miminek a babi s dědou nemusel rozdělit, půjčil velký byt v Hodkovičkách.

Kamarádku mimo rodinu, se třemi dětmi, jsem ubytoval v Řeporyjích. V bytě je měla zdejší holka. Osm. 57 m. Deset by už nedala. Hrdinka dnešní doby. Žaneta. Je mi jich strašně líto. Tihle nebyli snad nikdy dál než v Kyjevě. Možná ani tam ne. Nepřišli za lepším. Utekli před válkou. S kojenci. Ta se třemi dětmi v pubertě jim říká, že tatínek je u zásobování.“

A pak se Novotný vrátil k prodavačce u pumpy: „Ta holka z benzinky není zlá. Jen nebyla v noci se mnou a s Jirkou. Jen nebyla nikdy na útěku. Neměla strach v cizí zemi a cizím městě, že i tam se bude střílet. Zřejmě ani nikdy nebude. Jediný strach, co má, je, že tu zůstanou úkáčka. Že už je ‚to‘ moc. Jich moc. Já začínám mít pocit, jestli vono není moc nás. Chudáci to jsou. Musíme jim pomoci. Ne se jich štítit. Ach jo.“

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Pavel Novotny´ (@starosta_reporyje)