Válka na Ukrajině trvá takřka 870 dní a Rusové opět postupují. Podle washingtonského Institutu pro studium války postupují jak ve Vovčansku, tak na linii Svatove–Kremina, tak u Toretsku.

První náměstek ukrajinského ministra obrany generálporučík Ivan Havryljuk zdůraznil, že silná západní bezpečnostní pomoc bude zásadní pro schopnost Ukrajiny napadnout a chopit se iniciativy. Zpochybnil názor, že ruské síly budou schopny donekonečna udržovat konzistentní postupný plíživý pokrok, který podporuje Putinovu teorii vítězství v opotřebovávací válce. Havryljuk má za to, že Rusko nemůže udržovat tlak, kde si zamane, po libovolně dlouhou dobu. I Rusko má podle něj své materiální i lidské limity, na které narazí.

„Putinova formulovaná teorie pomalého, drtivého vítězství na Ukrajině je především založena na akceptování trvale vysokého počtu obětí, jak dokládají hlášené ruské ztráty. … Putin a ruské vojenské velení pravděpodobně považují zachování iniciativy za strategickou prioritu a soudí, že Ukrajina nebude schopna provádět žádné operačně významné protiofenzivní operace, pokud Rusko bude udržovat konzistentní útočný tlak proti Ukrajině,“ doplnil k tomu ISW.

Havryljuk ve svém článku z 9. července tvrdil, že ruské síly utrpěly 5 000 obětí pouze v jedné části Časiv Jaru, pravděpodobně s odkazem na Kanal Microraion. Ukrajinské a západní zdroje nedávno informovaly, že 83. výsadková (VDV) brigáda utrpěla v Charkovské oblasti tak ničivé ztráty, že již není bojeschopná. ISW však v této souvislosti upozornil, že tvrzerní o ruských ztrátách nemůže nezávisle ověřit.

Jedna věc ale jasná je. Americký prezident Joe Biden, nizozemský premiér Dick Schoof, německý kancléř Olaf Scholz, italská premiérka Giorgia Meloniová, rumunský prezident Klaus Iohannis a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydali 9. července společné prohlášení, ve kterém se zavázali poskytnout Ukrajině pět dalších systémů protivzdušné obrany Patriot. Společné prohlášení uvádí, že USA a jejich partneři, včetně Kanady, Norska, Španělska a Spojeného království, hodlají v nadcházejících měsících poskytnout Ukrajině „desítky“ taktických systémů protivzdušné obrany.

Biden, Schoof a dánská premiérka Mette Fredriksenová vydali 10. července společné prohlášení, v němž uvedli, že Nizozemsko a Dánsko převádějí stíhačky F-16 na Ukrajinu a že Ukrajina zahájí akce se stíhačkami F-16 v létě 2024. Server Kyiv Post upozornil, že stíhačky F-16 posílí obranu, ale nejsou nástrojem, který změní průběh války.

„Myslím, že to pomůže protivzdušné obraně... ale nebude to žádná stříbrná kulka,“ řekl o F-16 řekl Mark Cancian, hlavní poradce Centra pro strategická a mezinárodní studia s tím, že jich „prostě nebude dost“.

Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv naznačil, že Rusové budou na Ukrajinu útočit i po podepsání příměří. Dokud neobsadí celou zemi a nevrátí ji „do ruského lůna“.

Ukrajinské zdroje na sociálních sítích uveřejnily záběry z 10. července, které ukazují, jak ruští vojáci stříleli na dva ukrajinské válečné zajatce. Identifikovaly pachatele jako příslušníky ruského 70. motostřeleckého pluku ze 42. motostřelecké divize, 58. kombinované armády.  

Podle agentury Bloomberg by ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rád uspořádal další mírový summit, a to ještě před listopadovými americkými volbami.

Donald Trump opakovaně prohlásil, že v případě zvolení by mohl ukončit ruskou válku do 24 hodin, aniž by upřesnil kroky k dosažení mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Zelenskyj řekl, že je připraven spolupracovat s Trumpem, pokud bude zvolen, ale existují obavy, že by nový šéf Bílého domu mohl omezit pomoc Ukrajině a přinutit zemi k bolestivé mírové dohodě.