Redaktor Jaroslav Spurný se zeptal, proč se má hybridními hrozbami zabývat komise, když už je mají za úkol řešit tajné služby a jiné bezpečnostní složky. Langšádlová odpověděla, že je to proto, protože politické rozhodování v Česku nestojí prý jen na logice, kontextu, faktech, ale i na emotivním výkladu, často na dezinformacích, jež jsou součástí hybridních hrozeb.
Hybridní hrozby definovala jako schopnost manipulovat veřejností, ohrožovat kyberprostor či prosazovat svůj vliv strategickými investicemi. A dodala, že mluví převážně o Rusku a Číně. Hlavně v kyberprostoru je podle ní velké riziko cílené manipulace. "Moc si neuvědomujeme, že se něco mění, že přijímáme manipulované informace prostřednictvím zmíněných platforem a technologií – třeba právě Číny a Ruska," prohlásila a dodala: "Prostřednictvím elektronického světa se šíří alternativní a lživé výklady nedávné historie a mnoho lidí si to neumí přebrat." Cílem dezinformací prý není, aby se Rusko zdálo jako skvělé, ale aby se vytvořilo zdání špatného Česka, špatné Evropské unie, slabé demokracie a bezmoci, aby byla společnost oslabená a rozdělená.
Když byla dotázána, jak ví, že dezinformace proudí z Ruska a Číny, uvedla, že to říkají tajné služby, analytici, občanské instituce i řada bezpečnostních institucí. "Také se pravidelně zúčastňuji zasedání v rámci Parlamentních shromáždění NATO, na kterých se z velké části věnujeme hybridním hrozbám. Ke stejným zjištěním docházejí i naši spojenci," doplnila spolu se zkušenostmi ze západního Balkánu, kde v Černé Hoře kvůli vlivu Ruska a Číny údajně došlo málem k vraždě premiéra.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas