„Hodnotový rozpad, který začal po druhé světové válce v důsledku holokaustu, se dostal do své závěrečné fáze. Především proto, že zdegenerovala naše forma zastupitelské demokracie,“ domnívá se Rychetský. Následně se také vyjádřil k pokusu 60 poslanců prosadit návrh zákona, který by hanobení prezidenta trestal vězením. „Nepochybuji o tom, že je to jeden z křečovitých pokusů vypořádat se s nežádoucím jevem ve společnosti. Hrubé urážky jakéhokoli člověka jsou nežádoucí a odsouzeníhodné. Otázkou je, jakým způsobem se s nimi dokáže společnost vypořádat,“ podotkl.

Jejich pohnutky sice neodsuzuje, jsou pro něj i pochopitelné, jen cesta, kterou zvolili, se mu nezdá být racionální. „Ale že bychom se měli snažit co možná nejúčinněji kultivovat veřejný prostor, o tom jsem přesvědčen,“ dodal s tím, že si je však vědom problému konfliktu s právem na svobodu projevu. 

„Nechci za autory toho návrhu domýšlet jejich motivy, ale fakt, že to svázali s osobou prezidenta, velmi přesně koresponduje s celkovým vztahem české veřejnosti k institucím státu. A ten byl vždycky, jako ke každé vrchnosti, velmi odmítavý. Jedinou výjimku vždy tvořil Pražský hrad. Úcta k funkci prezidenta má v této zemi nějaké těžko vysvětlitelné důvody, ale je fakt, že přetrvává, ať na tom Hradě sedí kdokoli,“ dodal. Trestní právo však vnímá vždy až jako poslední prostředek, když všechny ostatní selžou.

„A představa, že jakýkoli právní předpis jako mávnutím kouzelného proutku změní kulturní stav veřejnosti, je falešná. Právo nejenže není všemocné, právo je dokonce nebezpečné, když svou hypertrofií způsobí ztrátu právní jistoty a rozmaže hranice toho, co se smí a nesmí,“ sdělil.

Hovořilo se také o prezidentu Miloši Zemanovi. Podle jeho slov nestálo za Zemanovým rozhodnutím vrátit se z Vysočiny do vysoké politiky a být zvolen prezidentem nic jiného, než aby země vzkvétala.

„Pamatuji si na sérii předvolebních debat a jak v jedné z nich zdůrazňoval, že na svých cestách do jiných zemí poveze plné letadlo našich podnikatelů. Tenkrát jsem si řekl: ‚Pozor, to přeháníš, do Japonska bych vezl Českou filharmonii, ne podnikatele, to tam má nejlepší zvuk pro naši republiku…‘ Ale tenkrát se potvrdilo to, co on, jak se zdá, považuje za hlavní poslání ve své funkci. Je prostě vzděláním, zaměřením a povoláním ekonom a soustřeďuje patrně devadesát procent výkonu své prezidentské agendy na podporu české ekonomiky,“ vyprávěl Rychetský.