Maxmilián Kašparů se podle svých slov těší z toho, že vlivem koronavirové krize dojde ke změnám. „Dojde ke změnám stavu společnosti a vztahů v ní, a protože společnost je tvořena rodinami, což jsou buňky tohoto organismu, tak v nich už u některých lidí ze svého okolí vidím, že se mění jejich názory na to, co bylo. A mění se také jejich postoje k momentální situaci, protože tím, že se stalo, co se stalo, je to pro řadu přemýšlivých lidí výzva. Koronavirus je svým způsobem výzva, abychom se zastavili a zamysleli. Není možné zamyšlení bez sebezastavení a podívání se do budoucnosti minulostí. My jsme si jako společnost zvykli na to, že bylo minimálně problémů,“ poznamenal s tím, že jsme byli léta bez válečného konfliktu či bez žebrání, v podstatě se nám celološně vedlo dobře. 

Za tím, co se děje, musíme podle jeho slov vidět člověka. „Zeměkoule jako planeta je jedním organismem, a i planeta má svůj imunitní systém. A my jsme do této chvíle žili tak, že jsme imunitní systém planety vyprovokovali k tomu, aby se nějak bránila. Lidstvo dostalo planetu Zemi nikoliv do daru, ale do správy, a my jsme se chovali k Zemi, a chováme se stále, jako bychom byli jejími vlastníky. Ale to vůbec není pravda, a Země na to tímto způsobem reaguje. Reaguje na to, jakým způsobem se chováme k přírodě, k životnímu prostředí, k lesům, vůbec k životu jako fenoménu, kdy je pro nás všechno samozřejmostí, všechno je možné. Čili přemýšlivý člověk si uvědomí, že tomu tak není a že se někde udělala chyba. A teď jde jenom o to, jestli se z toho poučí či nikoliv,“ dodal s tím, že za současnou situcí nevidí boží ruku, ale lidské chování.

„V této době se setkávám mezi lidmi nebo ve veřejných vzdělávacích prostředcích se slovem ‚právo‘. ‚Já mám právo na to, abych, abych, abych.‘ Ale ukazuje se, že chceme-li přežít, budeme muset tato práva trošku omezit. Já jsem žil za komunismu, a tak vím, jak byla ne omezena, ale zlikvidována lidská práva. Ale my jsme došli do druhého extrému, je to jakési kyvadlo. Od komunistického: ‚Nic nesmíš‘, až do současného: ‚Můžeš všechno‘. Já bych to viděl ve střední poloze, že to, co je ke škodě, bych nesměl, a co je k užitku, tak to bych měl. Dal bych 50 procent na lidská práva a 50 procent na povinnosti,“ zdůraznil Kašparů se slovy, že jestliže se teď nebudeme omezovat, tak to bude špatně – doslova nepřežijeme.

Následně Kašparů hovořil o tom, že lidé v současné době mají strach. „Jestliže strach bereme vážně, tak se rozvíjí jako spirála – je stále horší a větší. Zastavme spirálu strachu, žijme zdravě, chovejme se tak, jak máme, abychom nešířili virus. Ale na druhé straně to berme s humorem, protože to je v této situaci jediná cesta, jak strach umenšit,“ uvedl. Pozor bychom si podle něj měli dávat však hlavně na strach, který využívají druzí proti nám, aby nás tak manipulovali. „A na strach, který manipuluje, buďme velmi opatrní a snažme se ho mezi jednotlivými strachy rozlišit – a buďme připraveni odolávat strachu, který vůči nám v jakékoli oblasti někdo zneužívá,“ sdělil. 

Závěrem se pak vyjádřil k tomu, co jej na koronavirové krizi na společnosti zarmoutilo, co by do ní neřekl. „Co bych do nás neřekl? Rozdělím to takto: Pokud jde o rodiny, tak bych řekl, že to přinese krizi do rodin. Lidé musí být většinu času spolu, ale neumí to. Vůbec neumí spolužít, soužít. Umí jenom žít, přežít, využít, kdybych si už měl hrát s českými slovy. Je tam napětí, vznikají mezi nimi konflikty. A stejně tak jsou do toho zataženy děti, které tomu nerozumí. Takže toto je to, co mě rmoutí, protože rodina by měla být vyzbrojena na to, aby se těšili z toho, že jsou spolu. Ale oni se netěší z toho, že jsou spolu, naopak jim vadí, že jsou spolu. Takže to je další, třetí věc, kromě samoty a faktoru strachu. Lidé, kteří mi volají, říkají:‚My jsme se začali hádat, byli jsme zvyklí, že jsme se sešli jenom večer. A když si pustíme televizi, tak místo toho, abychom se bavili, tak ve zprávách není jedna jediná zpráva, aby tam nebyl virus, už je toho moc a už nám to taky vadí.‘ Takže tito lidé si potom nemají co říct, a mám letitou zkušenost, že k daleko větším konfliktům dochází mezi manželi a v rodinách, když jim nefunguje televize nebo když ji vůbec nemají,“ uzavřel.