„Jednoznačně se zaměřím na zlepšení pracovních podmínek všech zaměstnanců a na hospodářské výsledky firmy. Pošťáci mají dostat adekvátní odměnu za náročnou práci,“ uvedl Knap.

Pošta by měla podle zadání ministerstva vnitra, které je jejím zřizovatelem, zrychlit převod poboček na partnery, zmodernizovat třídicí uzly a balíková centra, zkvalitnit IT infrastrukturu a zaměřit se více na portfolio služeb, které přinášejí finanční efekty.

„Podnik má obrovský řídící aparát generující vysoké náklady a zefektivnění této složky musí být pro pana Knapa klíčovým úkolem. Optimalizace nákladů ve vedení je potřebným krokem, stejně tak jako vylepšení podmínek zaměstnanců a zkvalitnění služeb občanům,“ dodal Metnar.

Ministr řekl, že je připraven poště pomoci s navýšením úhrady státu za univerzální službu, potřebuje ale jasné vymezení dodávaných služeb pro stát a jejich kalkulaci. Pošta nyní od státu dostává maximálně půl miliardy Kč ročně, nárokuje si ale více než trojnásobek. Zatím není jasné, zda Metnar usedne i v příští vládě, kterou nyní sestavuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Dokud pošta nebude odpolitizována, těžko se podle analytika Cyrrusu Lukáše Kovandy dočká vzestupu ziskovosti. Její čistý zisk je v současnosti zhruba desetinový v porovnání s rokem 1998, kdy jej státní podnik vykázal před zdaněním zhruba 1,2 miliardy korun. „Máme jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě. Z 3200 poboček je možné jich šmahem zrušit přes tisícovku a stále i tak bude poštovní síť dostávat nařízení vlády o minimálním nutném počtu poboček, který zajišťuje dostupnost poštovních služeb v jakémkoli koutě ČR,“ uvedl. Rušení by se podle něj hodilo i proto, že se poště nedaří převádět pobočky na partnery. Podle tři roky starého plánu jich v současnosti mělo fungovat 1500, je to ale pouze 500.