Exprezident Václav Klaus užasl nad svou předvídavostí a aktuálností svých myšlenek i po 18 letech.

„Již dlouhou dobu bojuji s oslabováním národního státu, a přesto mne překvapilo, že jsem si již 30. července 2002 opsal: ‚Autorita a řízení národního státu začíná být vážně narušována transnacionálními a subnacionálními silami‘,“ citoval Klaus sám sebe.

Má pocit, že se rodí jakýsi nestát, protože národní stát je ničený nadnárodními strukturami, které zvláštním způsobem interpretují lidská práva.  

„Počátkem minulé dekády jsem se na různých fórech opakovaně utkával s ideologem třetích cest (a velkým kamarádem Tonyho Blaira) Anthonym Giddensem. Ten tehdy hlásal, že je třeba provést „demokratizaci demokracie“, neboť podle něho „dnešní demokracie není dostatečně demokratická“. Teď mi dochází, že právě toto myšlení stálo u zrodu (a dnešní fanatické obhajoby) tzv. liberální demokracie. Nám nebezpečí tohoto konceptu (a v realitě existujícího systému) došlo až teprve nedávno. Někteří ho nevidí ani dnes,“ pokračoval Klaus.

Už v roce 2002 dospěl také exprezident k závěru, že politici, kterým se nelíbí, jak se chovají jejich voliči, říkávají, že problémy dnešního světa jsou příliš složité a voliči jim nemohou porozumět. Klause zaujalo, že se takto vyjadřoval prezident USA J. F. Kennedy na počátku 60. let 20. století.

Klaus si vzpomněl také na britského komentátora Johna O´Sullivana, který již v onom roce 2002 popsal, co je podle něj multikulturalismus. Je to uznání toho, že člověk, který chce žít v naší společnosti, nemusí akceptovat její zvyklosti.

„To je kanonický výrok. To se mi zdá být skvělou definicí tohoto zdánlivě složitého fenoménu. Asi od něho (a od tohoto jeho článku) už mám v sobě pevně zabudován názor, že ‚migrace není lidské právo‘. John k tomu dodával dnes zcela politicky nekorektní výrok, že je ‚právem každého státu hájit své specifické kulturní charakteristiky a svou politickou komunitu‘. To už EU neumožňuje,“ vyjádřil svůj neochvějný názor někdejší prezident.