Mluvčí bez dalších podrobností uvedla, že ministr rozhodl ve středu. Proti rozhodnutí si soudkyně může do 15 dnů od jeho doručení podat rozklad, který ovšem nemá odkladný účinek.
Soudkyně měla strach, že se dcera osamostatní
Na kauzu Hořejší upozornil loni v lednu Český rozhlas. Podle něj se na policii obrátila čtyřiadvacetiletá dcera soudkyně, která skončila v péči lékařů s otřesem mozku a pohmožděninami údajně po útoku matky. Hořejší prý dívku opakovaně ústně i fyzicky napadala, policisté ji obvinili z týrání osoby žijící ve společném obydlí a z ublížení na zdraví. Obžaloba podle informací ČTK tvrdí, že soudkyně měla obavy z toho, že se její dcera osamostatní. Proto ji údajně nejméně od zimy 2008 do března 2012 srážela sebevědomí a mimo jiné zakazovala či ztěžovala vztahy s muži.
Podle zákona o soudech a soudcích může ministr spravedlnosti dočasně zprostit výkonu funkce soudce, který je trestně stíhán, a to až do pravomocného skončení trestního stíhání. Po dobu dočasného zproštění soudce dostává polovinu svého platu.
Pelikán čekal na podání obžaloby
Ministerstvo s postavením trestně stíhané Hořejší mimo službu poměrně dlouho váhalo. Řízení zahájilo za ministryně Heleny Válkové (ANO) loni v březnu, tedy až několik týdnů ode dne, kdy si Hořejší vyslechla obvinění. Prodlevu tehdy zdůvodňovalo tím, že čekalo na vyřízení stížnosti, kterou si Hořejší proti stíhání podala. Nástupce Válkové Pelikán pak s rozhodnutím vyčkával až na podání obžaloby. Mělnický soud ji obdržel na přelomu letošního července a srpna.
„Trestní stíhání jmenované bylo sice zahájeno již počátkem roku 2014, ale jeho průběh má určitou dynamiku – jsou prováděny důkazy podle aktuální potřeby prováděného vyšetřování, v tomto případě bylo například nutné zajistit zpracování několika významných znaleckých posudků. I proto může dojít k naplnění materiální podmínky pro vydání rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce i s určitým, někdy i podstatným časovým odstupem od zahájení trestního stíhání,“ vysvětlila postup ministerstva Schejbalová. Pelikán se podle ní s Hořejší před svým rozhodnutím sešel.
Případ Hořejší je už několikátou trestní kauzou, v níž figurují na straně obžalovaných litoměřičtí soudci. V roce 2005 byl obviněn soudce Josef Knotek z toho, že chtěl s dalšími lidmi zahladit dopravní nehodu bývalého soudce Nejvyššího soudu. Kvůli neprůkaznosti odposlechů ale soud nakonec obžalované osvobodil. V roce 2011 policie obvinila opět Knotka a také soudce Ladislava Jelínka z přijímání úplatku a zneužití pravomoci, protože údajně za úplatu ovlivňovali kauzy. Knotek zatím nepravomocně dostal 5,5 roku vězení, Jelínek tříletou podmínku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk