V souvislosti s válkou na Ukrajině se stále častěji spekuluje o tom, zda už náhodou neprobíhají nějaké pokusy o mírová jednání, uvádí britský Financial Times v textu nazvaném Ukrajina se blíží ke své nejtemnější hodině. Oznámil, že Ukrajinci by mohli být ochotní odevzdat ruskému agresorovi část svého území. Na Ukrajince údajně doléhá ruský tlak na frontě už opravdu tvrdě. Ať už jde o ztráty měst jako Avdijivka a v poslední době i Vuhledar, nebo o nemalé ztráty na životech, ale i o ztrátách v energetické síti. Proto na ukrajinské straně narůstá chuť jednat o míru. 

A Západ podle FT souhlasí s tím, aby jednání proběhla. Ukrajinské ministerstvo zahraničí však zdůraznilo, že jednání o míru jistě proběhnout mohou, ale Ukrajinci se v žádném případě nevzdají svého území. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v OSN prohlásil, že Rusko je třeba donutit k míru, a to lze provést pouze v případě, že Putin začne na bitevním poli prohrávat.

V posledních týdnech se k možným kontaktům s Ruskem vyjádřil německý kancléř Olaf Scholz, který se podle magazínu Die Zeit dokonce poprvé po dvou letech chystá zavolat Vladimiru Putinovi.

„Die Zeit se to dozvěděl z vládních kruhů. Telefonický rozhovor je plánován v období před listopadovým setkáním G20 v Brazílii. O rozhovor však zatím nebylo požádáno,“ napsal server magazínu.

Zpravodajská agentura bne IntelliNews, dříve známá jako Business News Europe, však tvrdí, že ruský vládce Vladimir Putin už upustil od myšlenky vyjednávat s Ukrajinou o míru a přiklání se k myšlence tuto zemi zničit. Putinův kruh prý nevěří v brzký konec války a očekává eskalaci konfliktu.

„Lidé kolem Putina, když vidí stav a náladu svého šéfa, nevěří, že válka brzy skončí. Ruská elita považuje mírová jednání za vzdálenou perspektivu a ukrajinskou invazi do Kurské oblasti označuje za velkou ránu pro Putinovo ego,“ napsala agentura.

Rusko je podle bne IntelliNews připraveno vést dlouhou válku. Tak dlouhou, že Ukrajina si to nebude moct dovolit. Návrh státního rozpočtu na roky 2025–2027 počítá s rekordními výdaji na vojenskou podporu a výrobu zbraní. V rozpočtu na rok 2025 je na vojenské výdaje zahrnuto přibližně 130 miliard eur.

Ale i tento ruský plán má jednu slabinu. Podle serveru Politico jsou Achillovou patou ruských plánů ceny ropy.

„Pokud Saúdská Arábie splní plány na zvýšení těžby ropy, aby ochránila svou pozici globálního ropného vůdce, Moskvě začnou scházet peníze na vedení války. … Obchodníci s ropou říkají, že Saúdská Arábie je nyní připravena reagovat napnutím svalů a otočením stolu na menší producenty, přičemž sama bude vyvážet více ropy, aby si získala podíl na trhu a zisky, i když ceny klesají. Tato strategie by mohla srazit ceny ropy a znamenat špatné zprávy pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Ropa a plyn byly v posledním desetiletí největším samostatným zdrojem příjmů ruského státu a tvořily až polovinu rozpočtu země,“ napsal server Politico.