Česká levice dostává v posledních letech brutálně na zadek. Voliči levicových stran se rozprchli a svými bývalými zastánci téměř pohrdají. Sociální demokracie se ve voličské podpoře propadla až na samé dno, komunisté prakticky přestávají existovat a Zelení jsou neviditelní, a pokud jsou viditelní, jsou nenávidění. Nikdo netouží po jejich zeleném údělu. Do toho chaoticky vznikají nové malé strany, které hledají cesty z krize, kterou nepochopily.

Lidé, kteří kdysi nacházeli na levici zastání, dnes podporují Andreje Babiše. Není divu.

Oni se neuchylují k podpoře ANO, aby tím demonstrovali lásku k miliardářům a jejich holdingům. Ztratili zastání tam, kde by jej mohli logicky očekávat. Zklamali se ve svých tradičních ochráncích. Přestali věřit slibům. Zklamali jsem je my.

Každý, kdo dnes zpochybňuje důvěryhodnost Andreje Babiše, musí přiznat, že selhání jeho protivníků bylo strašlivé. A je strašlivé dál. Nalevo i napravo.

Krize české politiky přece není dána několika korupčními skandály levicových a pravicových šíbrů. Tady přece nejde o Drábka, Ratha, Nečase či Dalíka. Tady nejde ani o ambice a manipulace takzvaných investigativních novinářů, fízlů, státních zástupců a soudců, kteří si řekli, že budou nad zákonem. Že budou podvrhovat důkazy, manipulovat, vydírat a odsuzovat bez soudu. Každá doba s sebou přináší nějakého toho parazita, který se snaží okrádat své hostitele. A nejde ani o to, že někteří z nich nepochopili, že jen hloupý parazit hostitele zabije.