Podle statistik v Česku narostl počet trestných činů páchaných z nenávisti. Podle serveru Seznam Zprávy to může být i dobrá zpráva, neboť to naznačuje, že si lidé nenechávají to, co vidí i na sítích, pro sebe a oznamují jednotlivé případy policii. Téměř polovina nahlášených zločinů z nenávisti byla spáchána na síti.

„Právo platí i na internetu, což si někteří pachatelé neuvědomují,“ upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování Vojtěch Motyka.

Trestné činy z nenávisti se prý často týkají útoků na sexuální orientaci, identitu a zdravotní postižení. Podle Motyky mohou obětem těchto trestných činů pomoci i neziskové organizace. Jejich role je podle něj nezastupitelná.

Popsal, jak takový zločin z nenávisti konkrétně vypadá, a požádal všechny čtenáře, aby nebyli ke svému okolí lhostejní.

„Člověk by měl zbystřit, když vidí konkrétní výzvu k násilí, dehumanizaci, omezování lidských práv a podobně. To jsou kategorie, kterým se policie věnuje. Je mi jasné, že ne všechno lze postihnout – komentářů na sociálních sítích jsou tisíce. Ale neměli bychom vůči nim být lhostejní jen kvůli tomu, že jich je hodně. Je to samozřejmě individuální odpovědnost každého z nás. Doporučuju, abychom nebyli lhostejní a nepřehlíželi útoky na druhé. Způsobů kontaktování police je vícero – od fyzického oslovení jakékoli policejní služebny přes zavolání na linku 158 po oznámení přes e-podatelnu či Portál občana,“ rozvedl myšlenku Motyka.

Nenávistné útoky se prý týkají i covidu-19, uprchlické krize, války na Ukrajině, i když v poslední zmíněné oblasti prý dobře zafungovalo varování státních zástupců vyslovené na počátku války, že některé projevy mohou být trestné.

„Za minulý rok policie eviduje celkem 291 trestných činů, které mají přímou souvislost s válečným konfliktem na Ukrajině. 87 z nich se týká schvalování agrese a dalších obdobných způsobů adorace ruské válečné agrese, přičemž ve 49 případech bylo zahájeno trestní stíhání. Výrazně byly zastoupeny projevy na sociálních sítích, které agresi vyzdvihovaly nebo schvalovaly,“ upozornil Motyka.

Doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, PhD., už v roce 2011 sepsal pro Ministerstvo vnitra České republiky analýzu, ve které upozornil, že pojem zločinů z nenávisti (hate crimes) se poprvé projevil v USA.

„Začal se rozvíjet v sedmdesátých letech dvacátého století a v osmdesátých letech pak výrazně ovlivnil právní i politické debaty, což se na přelomu desetiletí projevilo i v legislativní oblasti. V devadesátých letech koncept expandoval i do dalších zemí, především anglicky mluvících (Velká Británie, Kanada), dílčím způsobem i do státní sféry ve Skandinávii a Beneluxu (více v kapitole číslo 5) a do nevládní sféry v širším evropském rámci. První dekádu nového tisíciletí provázela precizace a další šíření pojmu, a to i na půdě mezinárodních organizací. Jedná se však stále dominantně o angloamerický koncept. Koncept hate crimes vznikl primárně pro potřeby podchycení a zamezení zločinů z důvodu rasové, národní a etnické nenávisti, postupně však byl v různých pojetích rozšířen i na další oblasti,“ uvedl již před mnoha lety Mareš.

Jen před pár dny Velkou Británií otřásl případ vraždy transgender dívky. Podezřelými jsou patnáctiletí chlapec a dívka. České čtenáře o případu informovalo několik médií včetně ČTK, serveru Blesk.cz, iDNES.cz a dalších.

„Brianna Gheyová byla o víkendu ubodána ve warringtonském parku. Našli ji kolemjdoucí. Zadrženi byli kvůli podezření z vraždy chlapec a dívka – oba ve věku patnácti let. Policie původně uváděla, že nic nenasvědčuje zločinu z nenávisti kvůli genderové identitě dívky, ale po dalších výsleších podezřelých připustila, že vyšetřuje všechny možné motivy vraždy,“ napsal v tomto týdnu server iDNES.cz, který zprávu převzal od ČTK.