Atmosféra 17. listopadu 1989 na Albertově se podle Pajerové velmi podobá te dnešní. „Bylo to napětí jako dnes tady a pocit očekávání,“ pronesla krátce úvodem v live streamu z pražského Lucerna Music Baru.

Připomněla, co tehdy stávkující studenti chtěli a co se ne v plné míře daří. „Chtěli jsme pro tuto zemi svobodu, demokracii a úctu k člověku. To se se střídavými úspěchy daří, ale ne vždycky,“ upozornila.

„Když si uvědomím, že za první republiky měli lidé pouhých dvacet let, a my se tu hmoždíme už jednatřicet let, trochu se stydím,“ přiznala.

Za nejdůležitější považuje splnění dvou úkolů, které jako generace roku 1989 dokázaly. „Jsme konečně členy Severoatlantické aliance, nemůže se nám snad stát, aby sem přijely cizí tanky a okupovaly tuto zemi. Jsme zpět v Evropě, kam jsme chtěli, a v západním kulturním civilizovaném prostředí. Bohužel ne vždy se tak podle toho chováme,“ všímá si Pajerová.

Doufá, že se v Evropě začneme chovat dospěle a zodpovědně. „Tak abychom si členství zasloužili a nebyli jen zbytečnou zátěží,“ podotkla.

Paralely mezi rokem 1989 a dneškem vidí především v tom, že se lidé cítí odcizení od světa politiků. „Lidé nemají ani chuť překonávat propast, která je dělí. Mezi politiky a jimi, lidmi, kteří se cítí opuštění. V tom je paralela s rokem 1989 dost děsivá. Je to nebezpečné a musíme to zastavit,“ vybízela své spoluobčany.

Benjamin Roll, Milion chvilek pro demokracii

Naději vidí v mladé generaci. „Je to generace, která je propojená na sociálních sítích a je schopná zorganizovat on-line demonstraci. Umí dnešním mocným pěkně zamíchat kartami, v tom jim držím palce. Vybudovali regionální síť, která je lepší a spolehlivější než leckterá síť politických stran,“ konstatovala.

„Mladí lidé z Milionu chvilek to dělají výborně. S lehkostí, s vtipem a zároveň zodpovědně, se znalostí toho, jak v těžké situaci se tato země nachází,“ ocenila práci této iniciativy.

Oceňuje prý vůdce a členy spolku i za to, že nepřistupují na Babišovu či Zemanovu hru vulgarismů. „Jsem ráda, že se nenechají Andrejem Babišem nebo Milošem Zemanem nebo nedejbože Václavem Klausem, pokud ještě žije, vlákat do vulgárních přestřelek,“ sdělila, že tito mladí lidé si drží styl.

Pevně věří, že začíná rok zazráků nebo rok změny. Naději vkládá především do rukou opozice. „Opravdu doufám, že demokratická opozice spojí své síly, zapomenou na malicherné žabomyší osobní a zbytečné neshody. Doufám, že do roka a do dne demokracie v České republice zase zvítězí,“ uzavřela Pajerová.