Bartuška hned v úvodu pořadu konstatoval, že nás čekají tři problematické zimy. Už proto, že 155 miliard kubíku ruského plynu tekoucího evropským směrem nikdo jen tak nenahradí. „Prostě proto, že je nemá,“ konstatoval Bartuška.

Šnobr mu dal za pravdu.

„Musíme si uvědomit, že ty zásobníky jsou ještě zčásti naplněné ruským plynem. A na jaře se můžeme ocitnout v situaci, kdy tyto zásobníky budou poloprázdné, ale budou chybět dodávky ruského plynu. A je také třeba si uvědomit, v jaké situaci je Česká republika a další středoevropské státy. Oni (dodavatelé) budou chtít dodávat LNG déle než dva, tři roky, např. 20 let, a za podstatně vyšší ceny, než jsme byli zvyklí u ruského plynu,“ varoval Šnobr.

Bartuška varoval, že dohodnout se na dodávkách plynu do EU za relativně nízké peníze nebude nic snadného.

„Ty představy některých lidí, že dojednáme dodávky plynu tak, aby ho další dodavatelé dodávali levněji, to je myslím fantazie. ... Ale pokud by EU byla schopná mít společné nákupy plynu, tak je to jiný příběh, ale tohle se nepodaří tuto, ani tu příští zimu. Na to vy musíte dát dohromady dohodu států, EU jako celku, ale i firem,“ vysvětloval Bartuška.

„Máme všechny předpoklady, abychom tuto zimu zvládli, ale myslet si, že příští zima bude jednodušší, to je podle mého názoru naivní,“ přidal se Šnobr.

Bartuška naznačil, že by nám mohla pomoci jedna věc.

„V tuhle chvíli dodavatelé vidí, že jsme v úzkých, a ženou cenu plynu nahoru. V okamžiku, kdy přijdeme a řekneme, že můžeme plyn koupit, ale nepotřebujeme ho, protože ho můžeme nahradit něčím jiným, třeba uhlím, tak naše pozice bude mnohem lepší. Klečet na kolenou v Kataru, ale ani ve Washingtonu, ani kdekoliv jinde, není vůbec dobré,“ konstatoval Bartuška.

„Aby se nestávalo to, co se děje teď, totiž to, že se u katarského emíra střídá jeden evropský politik za druhým a snaží se domluvit nějaké individuální kontrakty,“ upozornil Šnobr.

Konstatoval také, že většina zemí je nakloněna tomu, zastropovat ceny, které jsou ochotny platit za ruský plyn – ale Německo je proti. Má to ten důvod, že „oni se bojí, že zastropování  povede k tomu, že se zvýší spotřeba plynu  a tím se bude Německo dostávat do stále většího a většího ekonomického tlaku“.

Šnobr předpověděl, že na českou společnost tlak zvýšení cen za energie teprve dopadne, protože teprve v roce 2023 skončí u mnoha domácností fixace cen plynu a elektřiny. „V roce 2016 stála elektřina 20 eur, dneska hovoříme o stovkách eur. Plyn ještě v roce 2021 stál 12 až 15 eur, ale dneska už se zase bavíme o stovkách eur,“ upozornil Šnobr.

A na velmi nízkou úroveň cen u energií se prý nevrátíme. Lidé budou muset počítat s tím, že si za energie připlatí. „S tím se budeme muset smířit,“ řekl Šnobr.

Bartuška upozornil, že nemůže své spoluobčany začít uklidňovat, že nedojde na nějakou formu regulace spotřeby plynu. „Regulace asi bude nutná, a možná bude drsnější, než si dokážeme představit. Rozhodně bych neříkal lidem, že bude všechno v pohodě. To v žádném případě ne,“ pravil Bartuška.

Šnobr doporučuje zaměřit se na oddělení ceny elektřiny od ceny plynu. U plynu podle něj stále nevíme, zda ho vůbec bude dost. Naproti tomu elektřiny, podle Šnobra, bude dost.

Další velký problém vidí v tom, že na rozdíl od jiných zemí nemáme dosud jasně definováno, jak to bude s daní z mimořádných zisků, a kterých firem se to bude týkat. „Každý vykládá něco jiného a není tam soulad. Doufám, že toto se v České republice změní,“ vyjádřil naději Šnobr.