Konečná považuje za nepřijatelné, aby marmelády, uzeniny a další potraviny byly v České republice v horší kvalitě za často vyšší ceny než pár kilometrů za hranicemi. „Chci se na tuto situaci zaměřit. Je třeba, aby se do řešení problému zapojily státní orgány i organizace spotřebitelů. Pomoci jim v tom musí i Evropská komise a Evropský parlament, který by měl regulaci sladit a zpřísnit pro všechny členské státy i nadnárodní potravinové řetězce,“ zdůrazňuje.

Domnívá se, že lze dosáhnout toho, aby země bývalého východního bloku nebyly „brány na hůl“. Je ale pro to prý zapotřebí se spojit s poslanci z nových členských států a více si dupnout.

Nerovné podmínky pro zemědělce

Potravinová diskriminace má podle jejího názoru několik příčin, ať už snahu nadnárodních potravinových firem o co nejvyšší výdělek či společnou zemědělskou politiku Evropské unie. Tento podle ní zdánlivě jednotný evropský trh však zahrnuje velké množství výjimek, které vytvářejí nerovné podmínky zemědělců v jednotlivých státech a přímo prý nahrávají tomu, aby v zemích s vyššími dotacemi, což jsou staré členské státy, měly také kvalitnější potraviny.

„Dotace se sice vyrovnávají, ale o stejném postavení ještě nemůže být řeč. Daleko větší podpora by měla být dána také domácím produktům tak, aby se mohly stát konkurenceschopné v jednotlivých státech,“ uzavírá poslankyně.