Bulharsko prochází politickou krizí, nastupuje přechodná vláda a server Politico.eu upozorňuje, že s touto vládou se může členská země EU vrátit na ruskou orbitu, pokud jde o závislost země na ruském plynu. Vláda v Sofii totiž uvažuje o podepsání plynového kontaktu s ruským energetickým gigantem Gazprom.

„Netrvalo dlouho a Bulharsko začalo opět sklouzávat na ruskou oběžnou dráhu - zejména pokud jde o zapeklitou otázku závislosti na plynu. Dočasná vláda, která se tento měsíc ujala moci, vyvolává obavy, že se Sofie po nedávné snaze vymanit se ze závislosti na Rusku a obnovit tradičně přátelštější přístup balkánské země ke Kremlu vrátí k nákupu energetických dodávek od moskevského exportního monopolu Gazprom,“ napsal server.

• Další informace naleznete zde

Během pár měsíců tak Bulharsko může projít velkou proměnou. Expremiér Kiril Petkov, kterému parlament vyslovil v červnu nedůvěru, dával výrazně najevo, že v případě ruské invaze na Ukrajinu on stojí jasně na straně Ukrajiny. Nechal ze země vykázat na 70 ruských diplomatů a špionů a snažil se najít alternativní cesty dodávek plynu do země, především přes jižního souseda - Řecko.

Předčasné volby v zemi proběhnou 2. října. a prozatímní vláda jmenovaná prezidentem Rumenem Radevem hledá cesty, jak získat více plynu z Ruska. Radev je bulharský politik navržený ještě Socialistickou stranou, tedy nástupkyní bulharských komunistů, a pokud jde o ruský vpád na Ukrajinu, prezident sice válku odsoudil, ale postavil se proti poskytování vojenské pomoci Ukrajině a v minulosti už poloostrov Krym otevřeně označil za ruské území.

Ministr energetiky Rossen Hristov podle serveru Politico prohlásil, že Bulharsko nemá jinou možnost než obnovit jednání s Gazpromem. Ruský energetický gigant v dubnu dodávky do Bulharska zcela zastavil. Stejně tak do Polska. Do dubna získávalo Bulharsko 90 procent zemního plynu z Ruska.

„Jednání s Gazpromem o obnovení dodávek jsou nevyhnutelná,“ řekl Hristov novinářům v Sofii. A jedním dechem obvinil bývalý Petkovův kabinet, že zhoršil vztahy s Moskvou a budoucí jednání „velmi ztížil“. „Nemyslete si, že stačí Gazpromu zazvonit a toky se obnoví,“ dodal.

Hristov také přislíbil, že přechodná vláda nebude uzavírat dlouhodobé smlouvy, ale jedním dechem dodal, že on rozhodně nebude tím ministrem, který by nechal lidi v zimě mrznout a pokud nebude zbytí, pokusí se sehnat plyn i od Gazpromu.

Podle agentury Reuters se Hristov zaštiťoval také nutností udržet při životě bulharský průmysl.

„Vzhledem k požadavkům podnikatelů a odborů jsou ve skutečnosti jednání s Gazpromem o obnovení dodávek nevyhnutelná," řekl Hristov novinářům.

• Další informace naleznete zde

Hristovovo prohlášení přišlo den poté, co ruská velvyslankyně v Bulharsku Eleonora Mitrofanova uvedla, že platby za dodávky plynu by měly být vypořádány pouze v rublech a že neočekává, že by při obnovení dodávek do Bulharska, pokud projeví potřebnou „politickou vůli", vznikly nějaké problémy.

Daniel Smilov, politický analytik z Centra liberálních strategií, však upozornil, že ruský Gazprom je v současné situaci velmi nespolehlivým partnerem, který kdykoliv může dodávky plynu do Bulharska z nenadání opět zarazit.

Přechodná vláda navíc podle serveru hledá důvody, proč nepropojovat bulharskou energetickou strukturu s tou řeckou, o což usiloval bývalý premiér Petkov ve snaze získat např. LNG z řeckých přístavních terminálů. Přechodná vláda odmítá, že by propojení Bulharska s Řeckem ve věci plynárenské soustavy zdržovala, ale vychází z toho, že se Bulharsko momentálně nachází v zoufalé situaci.

Smilov si v souvislosti s nástupem přechodné vlády položil také otázku, zda se do země vrátí před časem vykázaní ruští špioni a diplomaté.

Agentura Reuters také upozornila, že v současné době země, která potřebuje asi 3 miliardy metrů krychlových plynu ročně, dostává 1 miliardu metrů krychlových ročně z Ázerbájdžánu a zbytek nakupuje na trhu, kde ceny plynu stále prudce rostou.