„Je to největší politická systémová chyba, kterou česká společnost po roce 1989 udělala,“ říká k přímé volbě hlavy státu Stanislav Balík, politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Přímá prezidentská volba podle Balíka zbytečně štěpí společnost. A lidové hlasování může vést k dalším politickým krizím. „Co jsme zažili s prezidentem Zemanem, nemusí být nic proti tomu, co nás může čekat s prezidentem, který bude plný síly a nebude brát nejmenší ohledy na Parlament,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Stará politologická zásada říká, že způsob volby má odpovídat síle instituce, rozsahu jejích pravomocí, připomíná Balík. „Máme-li silný orgán, dává smysl, abychom jej volili přímo. Je-li slabý, má mít zprostředkovanou legitimitu,“ míní.

Považuje za chybu, že se před deseti lety zavedla přímá volba, ale nezvětšily se relativně malé kompetence. „Český prezident má malé pravomoci, ale široký vliv. Měl ho ne kvůli způsobu volby, ale kvůli personálnímu obsazení úřadu a toho, co si do něj projektujeme. Jako politologové a ústavní právníci jsme na toto úskalí upozorňovali už někdy v roce 2010 a 2011, kdy se změna začala řešit. Říkali jsme – změňme tedy rozsah pravomocí a přejděme k nějakému poloprezidentskému systému jako ve Francii. Neudělali jsme to, a vznikl současný problém,“ poznamenal Balík.

V uplynulých dnech na sebe děkan Stanislav Balík z Masarykovy univerzity soustředil pozornost, když studentům stávkujícím „za klima“ na Fakultě sociálních studií nechal v atriu odpojit elektřinu. „Nejde tam elektřina, netopí se tam a nefunguje wifi z mého rozhodnutí. Pokud chtějí vést debaty, k tomu elektřinu ani wifi nepotřebují. Mé stanovisko platí, nesouhlasím s nelegálním užíváním prostor fakulty,“ sdělil Balík.

Balík se studenty v minulých dnech vyjednával, chtěl jim umožnit program v atriu, ovšem pouze přes den, nikoli v noci. Studenti ale pokládali přespávání v prostorách univerzity za podstatnou součást svého protestu.