Poslanecká sněmovna po několikahodinových diskusích, které probíhaly v průběhu celého roku, schválila ve čtvrtek výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za roky 2016 a 2017. Zákonodárci tedy při rozhodování nevzali v potaz fakta, která jim předkládali ti z nich, co se důkladně zabývali hospodařením ČT, ale dali na dojmologii poslanců ODS, Pirátů, TOP 09 a STAN, kteří samotné hospodaření na Kavčích horách zcela ignorovali a zcela od věci tvrdili, že je ohrožena nezávislost médií. „Je to velmi smutná vizitka našich politiků. Minule jsem mluvil o tom, že se celá věc jenom politizuje, že vůbec nejde o věcné zadání, o věcné obsahy, o kontrolu reality, jak se v té instituci odehrává,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tuto cestu zvolil jediný poslanec Pavel Juříček, který si nechal na vlastní náklady zpracovat audit, jehož čísla ukazují všechno možné, jen ne hospodárné nakládání s prostředky, které pro ČT musí každý z nás bez milosti měsíc co měsíc odevzdat. „Od pana poslance to bylo, jak je zjevné, úplně zbytečné, protože i poslanci jeho vlastního hnutí hlasovali pro schválení výročních zpráv. Nejde to vysvětlit jinak než politicky. Je to politické rozhodnutí. Je to politický strach z politického vlivu České televize. Je to politický strach ze 17. listopadu, z toho, že by se na náměstích skloňovala jména politiků, kteří pro to nezvedli ruku. Začalo to už na jaře 2001 poté, co naše politická elita kapitulovala před těmi stávkujícími Wollnery. Drtinovými, Kubaly, Komersy a dalšími, čímž jim už tehdy vlastně předala do vlastnictví tenhle veřejnoprávní statek, tu Českou televizi,“ připomíná mediální analytik.

Jde o výraz absolutní zbabělosti a kapitulace poslanců

Na konci roku 2000 a začátku roku následujícího se redaktoři zpravodajství České televize s podporou předních politiků spjatých s havlovským křídlem vzbouřili proti právoplatnému vedení ČT. „Už tehdy naše politická scéna zkolabovala a absolutně kapitulovala před nátlakovou skupinou nějakých novinářů. Dnes je to jenom pokračování stejného seriálu, který sledujeme bezmála dvacet let. A je to strašná rána demokracii, protože jestli se demokracie odehrává na tom, jací poslanci se s jakými novináři dohodnou a jací se bojí kterých, tak to není demokracie, ale mediokracie. Zároveň to vypovídá i o velmi nízké kvalitě našich zvolených zástupců, kteří nejsou schopni si vzít na své hlasovací svědomí skutečnou věcnou podstatu, inventuru faktů. Nikdo neříká – a ani já – že by ty výroční zprávy o České televizi neměli schválit. Ale měli by pokládat České televizi relevantní otázky,“ žádá Petr Žantovský.