Britský list Financial Times upozornil, že Ukrajina mění svůj pohled na válku. Z požadavku, že musí stůj co stůj osvobodit všechna svá území v hranicích z roku 1991, k tezi, že jednou svou zemi od Rusů osvobodí. Ale nebude to hned. V tuto chvíli Ukrajinci žádají své západní spojence, aby Ukrajinu podpořili tak, aby Rusko už nepostupovalo dál a poskytlo napadené zemi bezpečnostní záruky, na které si posvítí právě západní spojenci.

Financial Times upozornil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během návštěvy Washingtonu tlačil na přijetí Ukrajiny do NATO a podle hlasů v zákulisí je jednou z možností, které leží na stole, vzdání se části vlastního území ve prospěch Ruska výměnou za relativně rychlé přijetí do Severoatlantické aliance. Ale veřejně to prý nikdo na ukrajinské straně nepřizná, protože vzdání se části území je naprosté tabu.

Háček je v tom, že USA jsou proti tomu, aby překročily dohodnutý postoj aliance, že „budoucnost Ukrajiny je v NATO“, že její přistoupení je na „nezvratné cestě“ a že budou vyzvány, aby se připojily, „až budou spojenci souhlasit a budou splněny podmínky“. Obává se, že nabízení záruky vzájemné obrany podle článku 5 smlouvy NATO před koncem války by jednoduše přitáhlo USA a jejich spojence až příliš blízko k válce.

Dnes již bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg upozorňoval, že Německo se v roce 1955 stalo součástí NATO. Součástí Aliance se ale tehdy stalo jen západní Německo, zatímco východní Německo se přidalo až o desítky let později. A přesně tak to podle Stoltenberga může vpadat na Ukrajině. „Když je vůle, existují způsoby, jak najít řešení. Ale potřebujete linii, která definuje, kde je použit článek 5, a Ukrajina musí kontrolovat celé území až do té hranice,“ řekl.

Jiní analytici tvrdí, že západní Německo je špatnou paralelou, protože jeho hranice, i když prozatímní, byly uznány oběma stranami. Na Ukrajině se o ně bojuje každý den.

„Je zde také velká otázka, zda by USA, natož jejich evropští spojenci, byli připraveni přijmout silové závazky nezbytné k obraně Ukrajiny uvnitř aliance. Zatímco Francie se přiklání k myšlence rychlejšího vstupu Ukrajiny do NATO, německý kancléř Olaf Scholz je rozhodně proti, protože se obává, že by jeho země mohla být zatažena do další války proti Rusku,“ upozornil FT.

Myšlenku jednou přijmout Ukrajinu do NATO zastává prezident Joe Biden. Ale v tuto chvíli vůbec není jisté, jak se na to bude dívat Bidenova viceprezidentka Kamala Harrisová, která může vyhrát volby. A jak se k tomuto nápadu bude stavět Donald Trump? Využije kartu potenciálního členství Ukrajiny v NATO ve vyjednáváních s Ruskem?

Vojenský analytik Tyler Weaver na sociální síti X připomněl, že ruská invaze proti Ukrajině začala právě kvůli obavě, že se Ukrajina stane členem NATO. „Rusko: Invaze na Ukrajinu, aby jí zabránila vstoupit do NATO,“ nastínil. „NATO: Myslíme si, že přiměřeným základem pro jednání o ukončení války je vstup Ukrajiny do NATO,“ pokračoval. „Pijí tito lidé jen formaldehyd na svých diplomatických recepcích, nebo co? To je z velké části důvod, proč válka začala,“ připomněl.