Evropská unie už nadále plánuje nenávistné zprávy a projevy potírat nejen za pomocí tlaku na členské státy, aby ve věci jednaly, jak činila doteď prostřednictvím právního řízení. Tak to například již okusilo Finsko, protože dle mínění EU nedostatečně bojovalo proti nenávistným projevům a též se prý nezaměřilo na důsledný boj proti popírání holocaustu. Podle nového práva na potírání nenávistných projevů již bude EU jednat i bez ohledu na zákony jednotlivých zemí.

Zákony na bránění šíření nenávisti by totiž místo těch jednotlivých zemí byly nově stanoveny na „federální“ úrovni, tedy právo v tomto ohledu by bylo stejné pro všechny členské země unie. Unie tak může učinit prostřednictvím článku 83 Smlouvy o fungování EU, jelikož ten ji opravňuje zavést trestní právo pro všechny země a vyžadovat jeho plnění členskými zeměmi. Činit tak může ohledně terorismu, obchodu s lidmi, sexuálního vykořisťování žen a dětí, nedovoleného obchodování s drogami, nedovoleného obchodování se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, počítačové kriminality a v rámci potírání organizovaného zločinu. Podmínkou je, že jde o „závažné trestné činy s přeshraničním rozměrem“ a se „zvláštní potřebou boje proti nim na společném základě“.

Nově k těmto skutkům Evropské unie hodlá připojit i „zločiny z nenávisti“, postihující nejen rasu a náboženství, ale také pohlaví, sexuální orientaci, zdravotní postižení a věk. I v rámci těchto projevů by EU mohla stanovit jakousi maximální úroveň svobody projevu a nutit poté všechny členské země, aby vše nad touto hranicí potíraly. To vše díky tomu, že státy při podpisu dohody umožnily EU přidávat další skutky na seznam. Nenávistné nadávky vůči menšinám či postiženým se tak nyní mohou octnout hned vedle terorismu.

Nenávistné projevy na sociálních sítích podle dokumentu mají negativní vliv na svobodu projevu a participaci v demokratické debatě na sítích. EU se ohání průzkumem z roku 2016, podle kterého tři čtvrtiny novinářů na sítích zažily nenávistné projevy vůči svým osobám a polovina z nich tak váhá, zda se má veřejné debaty vůbec účastnit. A norská studie uvádí, že jeden z pěti uživatelů sociálních sítí se prý do veřejné debaty vůbec nezapojuje kvůli nenávistnému obsahu. Ale u menšin je to údajně až 36 %.