„Je stále jasnější, že téma tzv. politických neziskovek už nelze přehlížet. Je něco jiného, když si lidé založí nějaký spolek, financují ho a na tomto základě pak vyvíjejí nějakou činnost. Jakmile ale neziskový sektor převezme roli politických stran, navíc z peněz zahraničních vlád, pak se dostáváme do zásadního konfliktu s tím, jak by měl fungovat náš systém,“ říká pro ParlamentníListy.cz právník Tomáš Nielsen.
A upozorňuje na článek 5 Ústavy, podle kterého je náš politický systém založen „na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran“. Strany podléhají regulaci, která je poměrně striktní a v poslední době se ještě zpřísňuje. „Politické neziskovky nic takového řešit nemusí, přesto začaly ovlivňovat politické dění víc, než je zdrávo,“ podotýká právník.
Problém vidí v tom, jak nekriticky názory těchto neziskovek přebírají média, včetně těch veřejnoprávních, a tím dochází k manipulaci veřejného mínění. „Experti“ z neziskového sektoru, které vídáme na obrazovce České televize nebo třeba na Seznam Zprávách, jsou podle něj často lidé bez relevantního vzdělání nebo zkušenosti v oboru. „Jsou to lidé, kteří nikdy ničeho nedosáhli, pouze vystupují za nějakou neziskovku, ať už si taková organizace říká think tank, observatoř nebo jinak,“ povšiml si.
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
„Spolek ve třech případech obdržel dohromady 37.220 USD od ministerstva zahraničí USA na podporu realizace cílů a záměrů zahraniční politiky USA, prosazování národních zájmů a zvyšování národní bezpečnosti informováním a ovlivňováním zahraniční veřejnosti a rozšiřováním a posilováním vztahů mezi lidem a vládou Spojených států a občany zbytku světa,“ rekapituluje pro ParlamentníListy.cz Jan Schneider, bezpečnostní analytik a signatář Charty 77.
Mělo se jednat o částku 12 tisíc dolarů v rámci grantového programu v letech 2021-2022, jehož účelem bylo zvýšit odbornost pracovníků parlamentu v České republice v otázkách jako národní bezpečnost, obrana, zahraniční politika a bezpečnostní aliance NATO.
Dále šlo o 5.220 USD v rámci grantového programu pro summit Evropských hodnot, což je každoroční mezinárodní bezpečnostní akce, zaměřená na boj proti ruskému a čínskému škodlivému vlivu. „Podle amerického ministerstva zahraničí poskytuje zavedenou a uznávanou platformu pro vlády, důvěryhodné partnery nevládní neziskové organizace a odborníky,“ dodává Schneider.
Na 20.000 USD potom zní smlouva o spolupráci na programu, jehož hlavním cílem je zvýšit připravenost a koordinaci institucionálních úředníků a členských států a odborníků v odpovědnosti na potenciální problémové situace na Tchaj-wanu.
„Nyní se však podívejme na výroční zprávy Evropských hodnot, o nichž již Parlamentní listy publikovaly články Česká stopa „inkontinentního“ George Sorose (28. 6. 2016), Zkoumali jsme „průhledné“ financování Jandovy neziskovky Evropské hodnoty (15. 4. 2017) a Jakub Janda, George Soros a zcela nejasné převody peněz (19. 4. 2017). Zjistili jsme, že Evropské hodnoty byly financovány z mnoha různých zdrojů. Nás tehdy zarazily finanční převody mezi neziskovkami (zde konkrétně Ligou lidských práv a Evropskými hodnotami), které byly vysvětlovány již uzavřenými aktivitami,“ připomíná Jan Schneider.
Vzbuzuje to podle něj podezření, že šlo o použití neziskovky coby pouhé „přepážky“ pro přeposílání financí. „Odborníci vědí, že v různých případech, kdy si různé (zpravodajskými a trestněprávními organizacemi sledované) subjekty přeposílaly finanční prostředky, třeba za účelem jejich „vyprání“ kvůli zastření jejich původu, nebo naopak pro zastření účelu jejich použití, byli vždy nejcennějšími odborníky právě účetní, kteří byli schopni nejrůznějšími cestami určené finance nejprve rozdrobit, aby nebudily pozornost, a ve finále je určenému beneficientovi zase soustředit dohromady,“ připomíná.
Jan Schneider prošel financování Evropských hodnot od roku 2008, kdy ještě fungovaly bez registrace. „Nadace Konrada Adenauera, Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, Velvyslanectví Francouzské republiky v Praze, Evropský parlament, Evropská komise, Evropská lidová strana,“ vypočítává tehdejší přispěvatele.
V dalších letech přibyla další velvyslanectví, nebo od roku 2013 Open Society Fund z rodiny neziskovek George Sorose. V dalších letech přibývají sponzoři s názvy jako International Visegrad Fund nebo Foundation for European Progressive Studies.
Za „Evropské hodnoty“ hovořil držitel bakalářského titulu ze soukromé vysoké školy Jakub Janda, jehož profesní minulost zahrnovala několik měsíců asistentské práce pro poslance TOP 09 a pozici stážisty na ministerstvu zahraničí.
Podobné renomé měl třeba Jan Cemper, který v roce 2019 založil spolek Manipulátoři.cz, zaměřující se na boj proti dezinformacím. Absolvent střední školy energetické, angažující se v ekologických a LGBT organizacích (a také v poněkud radikálnějších levicových hnutích typu Occupy Prague) o nebezpečí dezinformací přednášel nejen dětem na školách, ale měl o nich školit dokonce zaměstnance ministerstva vnitra.
Web provozoval a čerpal na něj peníze už od roku 2015, spolek ale založil až o čtyři roky později. V roce 2018, kdy ještě neexistoval zapsaný spolek Manipulátoři.cz, podle zprávy na jejich webu obdržel Jan Cemper na svůj soukromý účet bezmála 100 tisíc korun, které údajně byly z drtivé většiny „použity na propagaci webu na sociální síti Facebook“. V roce 2019 byly mezi donátory Manipulátorů.cz (už jako spolku) například Ministerstvo pro místní rozvoj, Prague Security Studies Institute (hojně financovaný velvyslanectvím USA), firmy Seznam a T-Mobile, a také Nadace VIA (výslovně se tu uvádí, že věnovala prostředky v šesticiferné výši na „rozvoj projektu Manipulátoři.cz“). Nadace VIA ve svých výročních zprávách uvádí americkou ambasádu také mezi partnery a kromě ní rovněž řadu dalších amerických subjektů: The Foundation for a Civil Society New York.
Téma boje proti dezinformacím bylo podle Tomáše Nielsena z mnoha důvodů velmi nebezpečné. „Evropské hodnoty, ale i mnoho dalších organizací i médií, se dlouhodobě angažují v otázce tzv. „fact-checkingu“, tedy v oblasti jakési novodobé inkvizice, která stanoví, co je pravda a co ne. Nezapomeňme, že dnes už nejen Elon Musk v rámci kauzy tzv. Twitter files, ale i Mark Zuckerberg, vlastník Facebooku, upozornili na to, jaký nátlak vytvářela administrativa bývalého prezidenta Bidena na cenzuru názorů kritických ke covidovým opatřením nebo kampaním na podporu očkování proti covidu,“ připomíná.
Informace o činnosti USAID ukazují, že Bidenova administrativa si kupovala nejen neziskovky, ale i přímo některá média. A Nielsen varuje, že zatímco v USA došlo v posledních dnech k zásadním změnám, v EU vliv těchto organizací i nadále roste. „Mám na mysli například DSA (Nařízení o digitálních službách) nebo EMFA (Evropský akt o svobodě médií). Nemluvě o tom, že zástupci aktivistického neziskového sektoru už dlouhodobě vystupují i ve školách a manipulují názory našich dětí ve prospěch té jejich tzv. pravdy,“ podotýká.
Ještě více povýšil tuto synergii Bohumil Kartous, který se po absolvování brněnské fakulty sportovních studií stal expertem na vzdělávání ve společnosti Scio (která školám dodává přijímací testy a uchazečům prodává přípravné kursy k těmto přijímačkám) a neziskovce EDUIn.cz.
Kartous působí současně v neziskových organizacích věnujících se boji proti dezinformacím a v oblasti vzdělávání. Byl mluvčím Českých elfů, internetovou skupinou, která po vzoru skupin z pobaltských zemí „bojuje s ruskou propagandou v českém kyberprostoru“. Kartous jako tvář skupiny vystupoval v mnoha pořadech, opakovaně ve 168 hodinách České televize vedených Norou Fridrichovou.
Současně působí v organizaci NELEŽ, která sestavuje seznamy dezinformačních webů a následně usiluje o jejich „vyhladovění“ tlakem na inzerenty pod heslem „Postav se za pravdu proti dezinformacím“.
Tento model čeští aktivisté převzali prakticky „na klíč“ z USA, kde již několik let předtím systém tlaku na inzerenty rozpracovala organizace GDI, se kterou měla NELEŽ uzavřenou přímo partnerskou spolupráci.
Financování GDI americký kongres pozastavil ještě předtím, než prezident Trump složil slib. NELEŽ ale stále na svém webu prezentuje více než stovku firem, které se na její výzvu zavázaly neinzerovat na vybraných webech.
Vedle těchto aktivit je Bohumil Kartous vlivným hráčem českého školství. Oficiálně je poradcem ministra školství Mikuláše Beka, neoficiálně o sobě tvrdí, že je autorem školského programu hnutí STAN. S Bekem jej pojí osobní vazby přes Markétu Bekovou, ministrovu manželku, se kterou působil ve Sciu.
Když byly o Vánocích zveřejněny nové Rámcové vzdělávací programy, které podle některých prošly zásadní proměnou v úzkém kruhu ministrových spolupracovníků, hovořilo se právě o vlivu lidí, jako je Bohumil Kartous.
Právník Nielsen považuje za nezbytné, aby vláda okamžitě ukončila jakoukoliv spolupráci s politicky angažovanými neziskovkami a zastavila jejich financování.
Vláda by podle něj na základě zjištění z USA také měla zveřejnit, jaké prostředky a jakým neziskovým organizacím i médiím byly poskytnuty v období let 2020-2024 v souvislosti s propagací covidových opatření, očkování proti covid-19, bojem proti dezinformacím a hybridním hrozbám, podporou politiky vlády a EU v oblastech diverzity a inkluze, Green Dealu nebo migrace.
„Je také nezbytné teď již opravdu začít pracovat na právním rámci pro regulaci financování neziskových organizací s cílem eliminovat riziko skrytého ovlivňování české politiky ze zahraničí,“ dodává advokát Nielsen pro ParlamentníListy.cz.
„Uvedené schema financování nade vší pochybnost potvrzuje bezpodmínečnou nutnost přijmout do našeho právního rámce zákon ve smyslu amerického Foreign Agents Registration Act (FARA), který by takovýmto organizacím stanovil povinnost veřejně deklarovat, pro koho vlastně pracují. A bylo by to vlastně i pro jejich vlastní bezpečí, protože jinak by jejich činnost mohla být zvažována z hlediska skutkové podstaty nově zavedeného trestného činu (§ 318a trestního zákoníku), tedy neoprávněné činnosti pro cizí moc,“ souhlasí nad informacemi o Evropských hodnotách i Jan Schneider.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo