André Schröder, okresní správce Mansfeld-Südharz (CDU) nařídil 64 žadatelům o azyl, aby odváželi pytle s pískem. Mají pomoci s úklidem po povodni Helme na začátku roku. Server deníku Bild oznámil, že většina přišla, ale 15 uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu, Mali, Albánie a Nigeru se práci vyhnulo. Okres nyní jedenácti z nich krátí sociální dávky.

Uprchlíci mají standardně dostávat 460 eur, ale pokud odmítají uloženou práci, dávky se jim sníží o 232 eur.

„Udělali jsme několik pokusů, aby se objevili,“ řekl okresní správce rozhlasové stanici MDR.

Kolega okresního správce Götz Ulrich (CDU) z okresu Burgenland má podobnou zkušenost. Průběžně zaplňuje místa asi 38 pracovníků, kteří mají za úkol odklízet odpadky z parku, odklízet uschlé větve, a tak podobně. A 60 z přidělených uprchlíků se vyhýbalo práci. Okres uložil sankce 32 z nich, 22 případů je stále v šetření. U šesti uprchlíků bylo zjištěno, že do práce nastoupit nemohli, např. z důvodů nemoci.

„Každý, kdo je nucen dlouhé měsíce čekat a nic nedělat, ztrácí dovednosti, které jsou nezbytné pro nástup do práce podléhající odvodům na sociální pojištění,“ říká Ulrich.

Průkopníkem požadavku na zaměstnání uprchlíků byl okresní správce Christian Herrgott (39, CDU) z okresu Saale-Orla (Durynsko). V jeho okrese je aktuálně 63 pracovních míst. Sedm uprchlíků odmítá pracovat. A právě těm byla podle deníku Bild podpora snížena na 242 eur.

Pracovní příležitosti pro žadatele o azyl nejsou samy o sobě ničím novým. Po desetiletí mohou pracovat ve svých přijímacích střediscích nebo pro státní či místní úřady. Je povoleno až 20 hodin týdně. Ale v Ziemetshausenu byl počet uprchlíků, kteří chtěli pracovat za 80 centů, více než zvládnutelný: Nikdo se nepřihlásil.

Server BR.de v této souvislosti upozornil na stanovisko odborů: Kritizují hodinovou mzdu jako příliš nízkou. „Těch 80 centů je špatný vtip,“ říká okresní předseda DGB Werner Gloning. Žádal, aby se náhrada odvíjela od minimální mzdy.

Sdružení uprchlíků kritizovalo skutečnost, že pracovní povinnost vzbuzuje dojem, že většina uprchlíků pracovat nechce a že k tomu musí být nuceni.

Günzburgský okresní správce Hans Reichhart (CSU) to vidí jinak.

„Chceme poskytnout žadatelům o azyl strukturovaný denní režim a postupně je uvést na trh práce,“ říká. Reichhart doufá, že prostřednictvím výměny v práci budou moci žadatelé o azyl snáze překonat jazykové bariéry, porozumět německým zvyklostem a celkově se lépe integrovat. Správce okresu se domnívá, že dodatečné administrativní úsilí, které je nutné při psaní dopisů uprchlíkům nebo jejich pozdějšího poučování a vedení v jejich práci, stojí za to.

Ale to, že v Ziemetshausenu nikdo neměl zájem o 80centové práce, tamního starostu netrápí. Nakonec byli žadatelé o azyl postaveni před volbu, zda budou pracovat za danou částku, nebo sami jednat a práci se tak vyhnout. Všichni zvolili druhou variantu. „Nyní buď absolvují jazykový, nebo integrační kurz, nebo vypomáhají v supermarketu za normální mzdu, takže naše cíle motivovat lidi byly plně splněny,“ uvedl zdejší starosta Ralf Wetzel.