Martina Kociánová se Pavla Kohouta zeptala, zda je Evropská unie v současné podobě životaschopná. Dle ekonoma to záleží na definici životaschopnosti. „Pokud by šlo o to jen existovat, přežívat, vegetovat bez dynamiky, bez růstu a v zásadě pasivně nějakou dobu přečkávat, tak v tomto smyslu je EU pravděpodobně životaschopná. Ale pokud by šlo o to se zregenerovat a obnovit dynamiku, obnovit na tomto kontinentu skutečný život, ať už hospodářský nebo kulturní, tak v tomto smyslu myslím, že je to velmi nepravděpodobné,“ tvrdí.
K tomu, aby se EU přetransformovala, bude prý muset být nejdříve mnohem hůř. Ale kdy k tomu dojde, Kohout neví. „Upřímně řečeno, nevím. Když se podíváme na situaci před 10 lety, tak již tenkrát to vypadalo vážně. A když srovnám Evropu tehdy a nyní, a co jsem si tenkrát myslel, kde bude Evropa touto dobou, někdy v roce 2019, tak sice jsem nepochyboval o tom, že se finanční krizi podaří zvládnout, ale některé věci mě skutečně nepříjemně překvapují. Nečekal jsem, že zadlužení bude tak silné, že evropská bankovní krize bude trvat ještě v tomto roce.“ A dodal, že bankovní krize se dotýká i jinak silného Německa: „Německá vláda hodlá slučovat Deutsche Bank a Commerzbank, což jsou dvě největší banky, obě problémové, obě na hranici bytí a nebytí.“ Jeho výhled pro Evropu není příliš optimistický. Krize eurozóny je podle něj chronická, a do toho zasáhne i krize migrační a demografická, což bude mít dopady na sociální systémy v zasažených zemích.
![](/Content/Img/content-lock.png)
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas