Stále více se množí informace, že Německo je „nemocným mužem Evropy“, píše o tom nejnovější vydání týdeníku Economist nebo server Politico, ten nazval Německo „rezavým pásem na Rýnu“. Do Německa míří téměř třetina českého exportu, z Německa k nám přichází čtvrtina veškerého dovezeného zboží a služeb.

Média i odborníci poukazují na to, že stále více německých firem zemi opouští, příkladem je například chemicky gigant BASF. Ten svou poslední investici ve výši deseti miliard dolarů nasměřoval do Číny. Společnost BASF jako jeden z pilířů německého průmyslu více než 150 let letos oznámila uzavření závodu na výrobu hnojiv v Německu. To vedlo ke zrušení necelých tří tisíc pracovních míst.

BASF z Německa vyhání malá ziskovost firmy. Ta je dána hospodářskou politikou a především obrovskými regulacemi.

„Německá ekonomika je tedy v recesi a podnikatelé a manažeři vyjadřují čím dál tím větší obavy z budoucnosti. V Aby bylo jasno považujeme tuto obavu za opodstatněnou,“ dodává moderátorka Jana Bobošíková.

Před dvaceti lety překonalo Německo svou pověst nemocného muže Evropy tak, že dokázalo zásadně reformovat trh práce. Uvolnilo svůj průmyslový potenciál a masivně vyváželo stroje a auta, zejména do Číny. Dnes vyváží hlavně do Spojených států, Číny a Francie. Jak píší mnozí analytici: Německo usnulo na vavřínech a zapomnělo svou ekonomiku přizpůsobovat nejsilnějším hráčům ve světě.

Současnou situaci analytici považují za start zásadního zvratu v německé ekonomice, který může vyvolat otřesy po celé Evropě a vyostřit i politickou situaci v řadě zemí. Mnohé německé společnosti jako Volkswagen nebo Siemens, ale i menší firmy se tak poohlížejí po výrobě v severní Americe a v Asii. Z Německa je vyhání toxický koktejl drahých energií, nedostatek pracovníků a byrokracie, pokračuje Bobošíková.

Německo tak trápí nárůst nezaměstnanosti, klesají zakázky strojírenských společností, ve stavebnictví i v chemickém průmyslu. Zahraniční investoři proto o Německo ztrácejí zájem. Příliv zahraničních investic dosáhl nejnižší hodnoty za posledních deset let. Německo je vysoce závislé na svém průmyslu, ovšem pokud jde o technologie, tam je Německo slabé. Podle komentátorů není ani bankovnictví silné, provázejí jej spíše skandály.

V biotechnologiích ještě donedávna kralovala společnost BioNTech, výrobce vakcíny proti covidu. Tato společnost bude investovat do výzkumu rakoviny ve Velké Británii, která není členem EU.

Pokud jde o inovace, podle Globálního inovačního indexu není Německo ani v první trojici, kde se umístilo Švýcarsko, Spojené státy a Švédsko. Německo se umístilo až na osmé příčce.

Němečtí ekonomové tak konstatují, že Německo nemá co nabídnout v žádném z nejdůležitějších sektorů orientovaných na budoucnost. Katastrofální je i mezinárodní srovnání: „Za posledních patnáct let vzrostla americká ekonomika o 76 procent, německá ekonomika vzrostla za stejné období jen o 19 procent,“ uvádí Bobošíková.

Eroze německého průmyslu bude mít podle ekonomů zásadní dopad na zbytek Evropské unie, protože je nejen partnerem, ale i investorem mnoha evropských zemí. „Dá se očekávat bezprostřední a krutý dopad na ty země, které německý průmysl během posledních třiceti let proměnil ve výrobní haly,“ upozorňuje moderátorka.

„Úpadek hospodářství se však projevuje i v reálném životě. Německý týdeník Der Spiegel informoval, že pouze 65 procent vlaků je schopno přijet včas. Jedná se o historicky bezprecedentní zpoždění německé železnice. Sami Němci mnohdy říkají, proč ještě Deutsche Bahn vydává jízdní řády,“ pokračuje Bobošíková s tím, že kvůli nespolehlivosti zvažuje sousední Švýcarsko, že do země nevpustí německé vlaky, aby svým zpožděním nezpůsobovaly další chaos. Železnici mnozí připodobňují k indickým standardům. Také silniční doprava svými četnými omezeními nyní pětkrát prodlužuje dopravu.

Německo má podle týdeníku Economist „výjimečnou zálibu v sabotování sebe sama“. Odborníci se shodují na tom, že i když německé firmy nezmizí přes noc, trvalý pokles německé ekonomiky a inovativnosti s sebou stáhne i zbytek regionu.