Karel Kovanda souhlasí s tvrzením, že summit NATO bude jedním z nejnervóznějších setkání v moderní historii. „Tech problémů jak vnitroaliančních, tak v jednotlivých zemích je opravdu hodně. V řadě zemí není jasné, jaká bude jejich budoucí politická orientace, to ani nemluvím o Ukrajině. Když to vše podtrhneme a sečteme, rozumím náhledu, že to bude jedno z nejnervóznějších setkání Severoatlantické aliance,“ podotkl v pořadu Interview ČT24.

Setkání by nemuselo být pouze o Alianci, ale i o americkém prezidentu Bidenovi, o jehož schopnostech vykonávat prezidentskou funkci mnozí pochybují. Kovanda si však nemyslí, že na summitu bude státníky vyzýván k odstoupení z prezidentského klání, bude ale zcela jistě pod drobnohledem. „Že by si někdo vzal Bidena stranou a chtěl jej přitlačit k tomu, aby odstoupil ze své kandidatury, to se stoprocentně nestane. Na druhé straně každý, kdo s ním bude jednat, bude pečlivě sledovat, jak se chová, jak mluví, jak se drží, a o tom všem bude pak informovat svou vlastní vládu. O tom není sporu. A kdo ví, jaká budou jejich zjištění,“ míní někdejší velvyslanec ČR při NATO.

„Není sporu o tom, že prezident Biden není v dobré kondici fyzicky a mentálně, ale také politicky, zdvihá se určitá vlnka názorů, že by měl včas ze své kandidatury odstoupit,“ dodává Kovanda.

Summitu se účastní také český prezident Petr Pavel, jehož velkou výhodou je jeho dřívější působení ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO. „Je to naprosto nepodcenitelná výhoda. Když mluvím s prezidentem Pavlem, nikdy nezapomínám, jaká je jeho historie v Alianci. Jak významně se v Alianci projevoval. To, co v Alianci zažil, je zkušenost, kterou on může zúročit, nepochybuji, že ji zúročí,“ pokračuje Karel Kovanda.

Rozhovor přerušilo vyjádření prezidenta Pavla krátce předtím, než ve Washingtonu započal summit NATO. Zmínil mimo jiné indopacifické partnerství Severoatlantické aliance, které je stále významnější.

Karel Kovanda k tomu následně poznamenal: „Je to výraz toho, že světová bezpečnost je málo dělitelná. To, co se děje na Ukrajině, má odezvu i v naprosto odlišných částech světa. Aliance je si toho vědoma, demokratické státy Indo-Pacifiku jsou si toho též vědomy, neváhají spolupracovat, jak jen můžou,“ doplnil Kovanda.

Nepochybně podle Kovandy jedním z předmětů diskuse na summitu bude spolupráce Ruska a Severní Koreje. „Je to spojenectví mezi jadernou mocností a mocností, která by se jadernou mocností chtěla stát, to je skutečně vážná hrozba. Sám si neumím představit, jak se dalšímu pokračování ve vývoji jaderných zbraní v Severní Koreji dá zabránit. Nepochybně se o tom bude diskutovat v rámci formátu NATO plus Indo-Pacifik,“ řekl k obavám ze stále užšího spojenectví mezi Ruskem a Severní Koreou.

Některá média a komentátoři také uvádějí, že cílem tohoto summitu je vytvořit NATO, který přetrvá i to, že se prezidentský kandidát Donald Trump, známý kritik NATO, vrátí do Bílého domu. K tomu Kovanda dodává: „Aliance se musí přestavět, zejména vůči Ukrajině, způsobem, který nebude náchylný k tomu, že se v některé zemi změní vláda, ministr či prezident. V tomto ohledu jsou všechny zraky obrácené vůči možná budoucímu prezidentu Trumpovi. Na summitu se bude projednávat budoucnost veliké proukrajinské aliance, určitě to půjde dopředu i přes výhrady toho či onoho člena,“ míní diplomat.

Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte, vystřídá generálního tajemníka Jense Stoltenberga, k němuž Kovanda podotkl: „Využil Trumpova nátlaku, aby pobízel země, aby se dostaly na dvouprocentní úroveň (výdajů z HDP na obranu). Osm zemí, které jsou klíčové, stále nedosahuje toho významu. To je jeden bod ze Stoltenbergova dědictví,“ řekl Kovanda.

„Druhý bod je, jak se NATO zachovalo v momentě února 2022, když Rusko napadlo Ukrajinu. Jak se NATO semklo, jak se soustředilo na vlastní obranu a podporu Ukrajiny za jakýchkoli okolností a na jak dlouho to bude potřeba. To nese pečeť Stoltenbergova vedení,“ dodal Kovanda.