Přehled mediálních zajímavostí startuje nejpříšernější článek uplynulého týdne, který pod titulkem „SPD vychovává teroristy“ vyšel v Respektu. „Napsal ho pan Tabery. Je to popis příběhu onoho důchodce Jaromíra Baldy, který byl odsouzen do vězení za pokus o vykolejení vlaku a šíření různých letáků, jejichž obsahem byl jakýsi strach z muslimských migrantů. Myslím, že se pan Tabery ve svém článku v mnoha ohledech velice mýlí. Jeden ohled je nepochybně v tom, že předhazuje pana Baldu k odpovědnosti SPD jako straně. Píše, že byl prokázán nějaký telefonický rozhovor mezi jednou členkou strany SPD Vaňkovou a panem Baldou, který se v něm vyjadřoval vulgárně na adresu migrantů. To všechno je možná pravda, ale paní Vaňková přece není SPD,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Jde jen o jednu členkou strany SPD, kterou ani nezakládala. „Stejně jako třeba pan Kalousek není TOP 09, jak jsme viděli, mohl svůj význam pro stranu rozmělnit poměrně rychle a dokonale, a to je zakladatel té strany. V tomhle se Respekt zcela jednoznačně dopouští slučování věcí, které k sobě patří buď velmi málo nebo vůbec, a předhazování odpovědnosti někomu jen z nějakého vnitřního ideologického popudu. Respekt prostě nemá rád Okamuru, chápejme to tak. Každý, kdo čte Respekt a sleduje SPD a Okamuru, tomu rozumí, nicméně nazvat článek ‚SPD vychovává teroristy‘ je záměrná lež. To se jinak interpretovat ani nedá. SPD by se měla bránit právní cestou, neboť to, že tato strana jako instituce vychovává teroristy, s velkou pravděpodobností není pravda. Nechť se SPD brání se prostředky, které jí právo umožňuje,“ doporučuje mediální analytik.

Strašidelné líčení toho, co by nás čekalo při úspěchu euroskeptiků

Ale vůbec ho nepřekvapilo, že se Taberyho článku a celé té kauzy zmocnila i jiná média. „Našel jsem si další článek, byl od Roberta Maleckého a vyšel s titulkem ‚SPD a terorismus. Důkazů o spojení s obžalovaným důchodcem je víc, než by bylo Okamurovi milé‘. Zase je tady krátká linka mezi panem Baldou a panem Okamurou. Není to tak nešikovně formulované jako ‚SPD vychovává teroristy‘, není to žalovatelný titulek, ale každopádně je z něj zjevné, že nejde o nějakého pana Baldu, který pravděpodobně propadl nějaké vlastní představě světa, která není úplně realistická, a nějakému svému strachu. To se může stát. Na to ovšem máme různá zdravotnická zařízení, která to dokážou detekovat a případně i léčit. Nicméně to propojování se stranou pana Okamury je nevhodné a je z toho zjevná ideologická snaha jmenovaných novinářů a jejich médií poškodit SPD,“ míní Petr Žantovský.

Nepochybně to však zapadá do kontextu blížících se voleb do Evropského parlamentu. „Koneckonců viděli jsme řadu pořadů na téma evropské volby a o tom, jak budou klíčové a jak budou rozhodovat o tom, co nás po nich bude čekat. Většinou se to všechno odehrává v takovém poměrně strašidelném líčení toho, co přijde, když eurovolby vyhraje ve Francii paní Le Penová, v Rakousku Svobodní, v Nizozemsku Wilders, u nás Okamura. Je totiž jednoznačné, že se posiluje postavení těchto euroskeptických stran. Kampaň, která nás před těmi květnovými volbami čeká, bude velmi radikální a velmi kobercová, protože se média opět pokusí, jak už činí dávno a umí to po svém, o maximální propagandu v opačném směru. Ovšem jak to dělají právě takhle maximalisticky, tak čím více tlačí na pilu, tím větší protitlak vzniká,“ vysvětluje mediální odborník.

Svět jde jinudy, a média tak fungují jako polibek smrti

Mediální aktivita se dá přirovnat k zákonu akce a reakce. „A média zpravidla dosahují pravého opaku toho, co chtěla. To jsme nakonec viděli na příkladu Andreje Babiše, který navzdory všem mediálním atentátům získal v posledních volbách o dost procent víc, než měl předtím a než se mu přisuzovalo. Čili média fungují jako polibek smrti, to už jsme si říkali mnohokrát. Součástí toho je i tahle kampaň proti Okamurovi. Přitom on se svou stranou zdaleka není dominantní parlamentní stranou, o to zajímavější je, že z něj tito novináři mají takový strach. Docela bych od nich chtěl slyšet argumentaci, proč mají strach z SPD a z Okamury. Je to proto, že si uvědomují, že svět jde jinudy, než by si sami přáli, a že se této skutečnosti strany typu SPD nebo paní Le Penové umějí zmocnit mnohem lépe než oni? Je to možná odpověď, ale to ať si každý novinář přebere sám v sobě,“ podotýká Petr Žantovský.