Vedoucí lipského výzkumného centra pro udržitelnost a klimatickou politiku a profesor na univerzitě v Rostocku, který se zabývá výzkumem politických koncepcí pro větší udržitelnost, Felix Ekardt, pro německý deník Zeit popsal možná rizika spojená s eventuálním znovuotevřením plynovodu Nord Stream 2, o což se v Německu kvůli levnějším cenám plynu zasazují strany AfD a BSW, ale i někteří členové strany CDU, jak upozornil informační server POLITICO.
Podle Ekardta je dovážení levného plynu z Ruska a celkově obchodování s Ruskem „bizarním návrhem. Podle jeho názoru by návrat k fosilním palivům pro Německo představoval „obrovská ekonomická rizika“ údajně kvůli tomu, že cena fosilních paliv by ve střednědobém horizontu měla růst. Naopak obnovitelné zdroje energie a tepelná izolace mají podle Ekardta potenciál vytvářet více pracovních míst a větší ekonomickou přidanou hodnotu ve srovnání s fosilními palivy. Dále zdůrazňuje, že náklady na řešení důsledků klimatických změn jsou mnohem vyšší než náklady na účinnou klimatickou politiku, a upozorňuje na vysoké náklady spojené s přírodními katastrofami a potenciálními klimatickými válkami způsobenými nedostatkem zdrojů jako potraviny a voda.
Ještě horší je ovšem podle profesora Ekardta to, že závislost na fosilních palivech přímo podporuje Rusko a jeho expanzivní zahraniční politiku. Zmínil, že téměř třetina rozpočtu Ruské federace je založena na prodeji fosilních paliv, a proto každý, kdo udržuje nebo zvyšuje poptávku po těchto palivech, tak „financuje ruské války“.
„Je proto dost fatální, že Německo v současné době pokračuje v nákupu ruského plynu a ropy oklikami, například přes Nizozemsko nebo Indii – navzdory všem sankcím,“ vyčetl profesor Němcům s tím, že takzvané pseudopříměří na Ukrajině bude pravděpodobně pouhým mezikrokem v ruských expanzivních snahách.
Ekardt ve svém komentáři diskutoval o potenciálních důsledcích, pokud by evropské státy byly zapojeny do obrany proti agresi, možná i bez podpory USA vedených Donaldem Trumpem. Zmínil také, že často slýchaný argument o tom, že prezident Putin nemá agresivní úmysly a pouze se cítí ohrožen Západem a prostřednictvím Nord Streamu 2 s ním chce obchodovat, je v rozporu s jeho jednáním. Příkladem Ekardt uvedl deportaci ukrajinských dětí do Ruska.
Nicméně válku na Ukrajině stranou, i pokud by se Ekardt v Putinových tendencích mýlil, neoblomný je ve svém názoru na to, že spuštění plynovodu Nord Stream 2 by bylo „fatální“, a to jak z ekonomického, tak i z ekologického hlediska. Poukázal navíc i na to, že podle právně závazné pařížské dohody o klimatu již některé evropské země včetně Německa již vyčerpaly svůj zbývající rozpočet skleníkových plynů pro omezení oteplování.
„Již v roce 2021 spolkový ústavní soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že každá spolková vláda má povinnost dělat více pro ochranu klimatu. Nic na tom nemění ani nová novela základního zákona o dluhové brzdě a zvláštních fondech,“ připomněl také Ekardt s tím, že ačkoliv se tedy budou moci němečtí politici v budoucnu dodatečně zadlužit i v zájmu klimatické neutrality do roku 2045, tak samotné „klima až do roku 2045 čekat nemůže“.
„Takováto úprava úvěrů neznamená, že byly zrušeny jiné, přísnější ústavní požadavky. Základní práva na svobodu, život a zdraví nás nutí, abychom se z ekologických a bezpečnostních důvodů stali postfosilními mnohem dříve,“ uvedl Ekardt.
Závěrem textu zdůraznil potřebu vedení debaty o tom, zda by Evropa neměla raději investovat do obnovitelných zdrojů a zelených technologií pro boj proti klimatickým změnám, a tím i pro podporu míru a demokracie.
Oba plynovody, Nord Stream 1 i Nord Stream 2, jsou v současnosti neaktivními podmořskými plynovody v Baltském moři, které byly původně určeny k přepravě zemního plynu z Ruska do Německa. Nord Stream 1 byl spuštěn v roce 2011 a fungoval bez větších problémů až do roku 2022, kdy bylo zprovoznění dokončeného Nord Streamu 2 zastaveno v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V září 2022 pak došlo k sabotáži, která vážně poškodila oba plynovody – obě potrubí Nord Streamu 1 a jedno potrubí Nord Streamu 2, a plynovody byly proto uvedeny do neaktivního stavu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s Ekardtovým argumentem, že náklady na řešení klimatických změn výrazně převyšují náklady spojené s implementací účinné klimatické politiky?
autor: Alena Kratochvílová
