V severské zemi žije zhruba 300 tisíc muslimů. Na veřejnosti dosud chodilo zahalených odhadem jen sto až dvě stě muslimek. Kdo by zákon o zahalování tváře na věřejnosti porušil, riskuje pokutu v přepočtu zhruba 3500 korun, při opakovaném provinění pak až desetinásobek. Pokuty hrozí každému, kdo si zahalí obličej, byť by šlo třeba o divadelní masku. Vláda vysvětluje, že zákaz, schválený poslanci letos v květnu, není primárně cílen na muslimské oděvy.

Mezi demonstrujícími byli převážně blízkovýchodní a severoafričtí přistěhovalci, připojilo se několik desítek rodilých Dánů, kteří pochod totiž vnímali jako příležitost vyjádřit odpor k středopravé vládě, která zákon prosadila, uvedla MF Dnes. „Nikdy nesundám svůj nikáb, musíme vládě naznačit, že se neskloníme před zákonem, který cílí na určitou náboženskou menšinu,“ uvedla například jednadvacetiletá muslimka, která prý vnímá nové nařízení jako nepřípustný zásah do soukromí žen.

Dánská vláda argumentuje bezpečnostní hrozbou. Pod burkou se podle ní dá snadno pronést třeba zbraň, či výbušnina. „Zahalování není slučitelné s hodnotami dánské společnosti,“ hájí opatření dánský ministr spravedlnosti Sören Pape Poulsen.

Kritici nového zákona především tvrdí, že zásadně narušuje právo žen na svobodu projevu a vyznání. Zastánci zákazu se zase podivují nad tím, že levicoví aktivisté mlčí k případům vynucených sňatků, „vraždám ze cti“ a dalšímu násilí na ženách v dánské muslimské komunitě. Když jde ale o muslimské šátky, neváhají se hlasitě ozvat.