Vánočním poselstvím prezidenta Miloše Zemana a následnými reakcemi startuje pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „V projevu bylo opravdu podstatné to, jak prezident zhodnotil různé volby, které proběhly v končícím roce, vrátil se ke svému návrhu přímé volby starostů i hejtmanů, tentokrát i s konkrétní metodikou, jak by se taková volba dala provést, což jsme zatím neslyšeli. Zhodnotil ekonomiku i ekonomickou diplomacii, také varoval před ekonomickou válkou mezi Spojenými státy a Čínou, v oblasti zahraniční politiky velice ocenil rostoucí význam Visegrádské skupiny, což byla při svém vzniku dosti formálně vnímaná struktura. Dnes je to velmi silná mocenská struktura uvnitř Evropské unie, která dokáže některá rozhodnutí Unie buď zvrátit, zpomalit nebo ovlivnit, takže prezident oceňuje, že v tomto smyslu je to docela významný subjekt,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zároveň připomněl, že hlava našeho státu je nositelem jednoho paradoxu. „Na jednu stranu se vystavuje jako eurooptimista, dokonce je zastáncem přijetí eura jako jednotné měny v dohledném horizontu a na Hradě po svém nástupu vyvěsil vlajku Evropské unie na rozdíl od svého předchůdce Václava Klause, který to odmítl. Nicméně vůči EU je kritikem jednotlivých konkrétních kroků, které tato organizace činí. Podrobuje je kritickému pohledu, a to je jedině dobře, protože je hlava státu a má se starat o naše občanské blaho. Když budu pokračovat ve věcné inventuře toho projevu, tak vyhodnotil chování některých aktivistů při akcích k 17. listopadu, házení květin do košů a podobně, ale také připomněl jednu docela důležitou sociologickou informaci, kterou jsou výsledky průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd,“ připomíná mediální analytik.
Médiím, neziskovkám a církvím prudce klesla důvěryhodnost
Jde o každoroční výzkum důvěry veřejnosti ve společenské instituce od armády, policie přes církve a média až po neziskové organizace. Ten letošní, jak upozornil prezident, dopadl velmi nelichotivě pro tři poslední uvedené. „Média, neziskové organizace a církve se pohybují mezi 20 a 35 procenty, což je dramatický pokles a varovná zpráva o tom, jakým způsobem se tyto instituce chovají, jak působí na veřejnost a proč jsou takto vnímány. To samozřejmě vyvolalo řadu nenávistných komentářů, ty úplně emocionální připomínat nebudu. Ale zmíním středeční živé vysílání Českého rozhlasu, jehož jsem se zúčastnil spolu s dalšími komentátory od Davida Klimeše přes Ivana Hoffmana až po Jana Vávru, a každý z nás měl ze svého pohledu hodnotit prezidentův projev,“ poznamenává Petr Žantovský.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník