„Těší mě, že můžeme věřit, že Norsko nabízí standardní funkční mechanismy, které jsou schopny korigovat případná pochybení,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Dodala, že její úřad bude případ dál sledovat.

Podle mluvčího informaci sdělil ministerstvu norský advokát rodiny. O vrácení dítěte rozhodl minulý týden norský soud, který přezkoumával postup norských úřadů. Člen petičního výboru na podporu rodin odebraných dětí Pavel Hasenkopf ČTK řekl, že verdikt padl minulý čtvrtek.

Podle Hasenkopfa rodičům pomohly podrobné záznamy z nemocnice, vyvrátily prý „lži a manipulace“ úřednic norské sociální služby. „Rodina je připravena v příštích dnech promluvit a zveřejnit detailní informace k odebrání, soudnímu procesu i dosavadní komunikaci s českými úřady. V tuto chvíli prosí ještě o chvíli soukromí,“ dodal Hasenkopf.

Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která kauzy odebraných dětí dlouhodobě sleduje, ČTK řekla, že se v Norsku konala dvě soudní řízení. Jedno se týkalo okamžitého odebrání děvčátka, druhé pak jeho trvalého odebrání a pěstounské péče. Zda jsou u konce už oba soudy, nedokázala Chalánková zatím říct. V jednom případě se ale norská sociální služba prý neodvolala.

Barnevernet podle poslankyně předložil soudu svůj návrh na osmi stranách, rodina doložila na svou obhajobu tisíc stran. „Rodina měla mimořádné štěstí,“ uvedla Chalánková. Podle ní panuje při dokazování v Norsku „obrácený postup“ – pochybení neprokazuje sociální služba, ale musí ho vyvracet rodina. „Záleží tak jen na subjektivním rozhodování úředníků,“ míní poslankyně.

Dítě se narodilo v Norsku loni koncem dubna, stejně jako jeho matka má české občanství. Holčička trpí vážnou genetickou chorobou, je na umělé ledvině a čeká na transplantaci. Rodiče si brali dítě prý pravidelně domů a věnovali se mu. Podle Chalánkové rodina žádala sociálku o odlehčovací službu. Tuto výpomoc Barnevernet neschválil. Dostal i oznámení od nadřízeného zdravotní sestry, s níž prý ale rodiče nevycházeli. Rozhodl pak o odebrání dítěte. Matka děvčátka médiím řekla, že sociální služba to zdůvodnila tím, že s dcerou rodiče nemají dostatečně rozvinutý kontakt a mají s ní špatný vztah.

V kauze panovalo ale i napětí mezi zastánci rodiny a českými úřady. Zatímco podle podporovatelů matka o pomoc Česka stála, podle ministryně práce ji odmítla. Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) pak řekl, že žena musí říct, jestli pomoc českých úřadů skutečně chce.

Češka se obrátila loni v první polovině listopadu na brněnský Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) kvůli tomu, že hrozí odebrání dítěte. Marksová už dřív řekla, že úřad pak matce nabídl, že by jednal za ni. Ministryně uvedla, že ÚMPOD na konci měsíce matku ještě „urgoval“, už se ale neozvala. Podle Hasenkopfa ale rodina do té doby už musela situaci řešit, nabídka pomoci přišla tedy o pár dní později. Chalánková pak ČTK řekla, že rodiče o pomoc českého státu určitě stojí, chtějí ale nejdřív raději vyčkat na rozhodnutí norského soudu, které nechtějí ohrozit.