Barnier má za sebou úctyhodnou politickou kariéru. Byl ministrem, ale i evropským komisařem. Ve všeobecné povědomí vstoupil jako hlavní vyjednávač Evropské unie s Velkou Británií po brexitu.
A s Marine Le Penovou by se mohl shodnout na klíčové otázce Národní fronty. A tím je migrace. V době vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho Barnier navrhoval „ukončit na tři až pět let neevropské přistěhovalectví“. A právě takový postoj Le Penové konvenuje, protože svou podporu vládě přislíbila za podmínky, že ta bude pracovat s migrací tak, jak si to žádá její voličská základna jedenácti milionů lidí.
„Je nepopiratelné, že se zdá, že Michel Barnier má k migraci stejný postoj jako my,“ řekla Le Penová francouzskému deníku. „Nyní od něj očekáváme akci. Sám to řekl při předávání moci: méně mluvit, více dělat.“
Francouzské volby dopadly tak, že sestavení vlády závisí na podpoře Národní fronty Marine Le Penové. Volba Emmanuela Macrona tak musí rozetnout politický pat, který by jinak mohl vést k dalším předčasným volbám. Levicová Nová lidová fronta Barniera v roli premiéra rezolutně odmítla. Jean Luc Mélenchon, lídr levicové Nepoddajné Francie, označil Macronův tah za „ukradené volby“.
Vývoj ve francouzském parlamentu se nelíbí ani veřejnosti tíhnoucí k levici. Tisíce demonstrantů vyšly v sobotu do ulic po celé Francii poté, co prezident Emmanuel Macron odmítl požadavky francouzské levice na sestavení vlády a místo toho jmenoval předsedou vlády konzervativního veterána Michela Barniera.
Nová lidová fronta prosazovala na post premiérky svou kandidátku Lucii Castetsovou. Macron všem argumentoval tím, že Castetsová nepřežije hlasování o důvěře vládě, ale organizátoři demonstrace označili Macronovo rozhodnutí za „silový převrat“.
„Myslím na miliony voličů, kteří se cítí zrazeni, a také na voliče macronistů a volené představitele, kteří jsou upřímně proti Národnímu shromáždění,“ napsala na síti X k protestům kandidátka levicové koalice Lucie Castatsová.
Je pense aux millions d’électeurs et d’électrices qui se sentent trahis, et aussi aux électeurs et élu·es Macronistes qui sont sincèrement opposé·es au Rassemblement national. pic.twitter.com/rOABH5g8jl
— Lucie Castets (@CastetsLucie) September 6, 2024
A Francie skutečně o víkendu při protestech levice žila v ulici s transparenty v rukou. Ač koaliční Nová lidová fronta získala při předčasných volbách v červenci většinu, nezískala absolutní většinu.
Francouzští Zelení, komunisté i hnutí Nepoddajná Francie Jeana-Luca Mélenchona vyzvali své příznivce, aby se k protestům přidali. V čele pařížského průvodu Mélenchon vášnivě prohlásil, že „francouzský lid je ve vzpouře. Vstoupili jsme do revoluce. Nebude žádná pauza, žádné příměří. Vyzývám vás k dlouhodobé bitvě,“ zaznělo z jeho úst na demonstraci v Paříži.
Organizátoři odhadli počet demonstrantů jen v Paříži na 160 tisíc. Po celé Francii pak na 300 tisíc. Pařížské úřady odhady organizátorů zredukovaly na realističtějších 26 tisíc demonstrujících.
Všechny čtyři levicové síly v rámci Nové lidové fronty, které kontrolují 193 z 577 křesel ve francouzském Národním shromáždění, oznámily plány hlasovat pro vyslovení nedůvěry Barnierově vládě.
Aby se mohl Michel Barnier stát premiérem, musí vedle republikánů a macronovské partaje Obnova získat i tichou podporu Le Penové. Tu nyní přes deník La Tribune v náznaku získal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Pohne se migrační politika Francie k většímu odmítání migrantů?
autor: Marian Kučera
Aagar
