Barnier má za sebou úctyhodnou politickou kariéru. Byl ministrem, ale i evropským komisařem. Ve všeobecné povědomí vstoupil jako hlavní vyjednávač Evropské unie s Velkou Británií po brexitu.

A s Marine Le Penovou by se mohl shodnout na klíčové otázce Národní fronty. A tím je migrace. V době vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho Barnier navrhoval „ukončit na tři až pět let neevropské přistěhovalectví“. A právě takový postoj Le Penové konvenuje, protože svou podporu vládě přislíbila za podmínky, že ta bude pracovat s migrací tak, jak si to žádá její voličská základna jedenácti milionů lidí.

„Je nepopiratelné, že se zdá, že Michel Barnier má k migraci stejný postoj jako my,“ řekla Le Penová francouzskému deníku. „Nyní od něj očekáváme akci. Sám to řekl při předávání moci: méně mluvit, více dělat.“

Francouzské volby dopadly tak, že sestavení vlády závisí na podpoře Národní fronty Marine Le Penové. Volba Emmanuela Macrona tak musí rozetnout politický pat, který by jinak mohl vést k dalším předčasným volbám. Levicová Nová lidová fronta Barniera v roli premiéra rezolutně odmítla. Jean Luc Mélenchon, lídr levicové Nepoddajné Francie, označil Macronův tah za „ukradené volby“.

Vývoj ve francouzském parlamentu se nelíbí ani veřejnosti tíhnoucí k levici. Tisíce demonstrantů vyšly v sobotu do ulic po celé Francii poté, co prezident Emmanuel Macron odmítl požadavky francouzské levice na sestavení vlády a místo toho jmenoval předsedou vlády konzervativního veterána Michela Barniera.