Už je to víc než čtvrt století, co někdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar zcela nechtěně odstartoval případ, jenž ani po letech nekončí. A přitom to začalo tak nevinně... Na podzim roku 1995 právní zástupce společnosti Diag Human a.s. (dříve Conneco) Jiří Oršula posílá ministrovi zdravotnictví Luďku Rubášovi oznámení o škodě, kterou firmě způsobil dopis ministra Martina Bojara z roku 1992. Oršula v dokumentu zároveň vyčísluje škodu na 500 miliónů korun. Údajně byla způsobena nejen Diagu v České republice, ale také jejím pobočkám v bývalé Jugoslávii a dalších třech zemích. Právník Diagu ale současně navrhuje smír za necelých 200 miliónů korun...

Roky ubíhaly a Diag Human (DH) začal během dalších let své nároky navyšovat. Společnost se zaměřovala k náhradě za ušlý zisk. Nakonec se v roce 1996 tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský rozhodl pro smírčí řízení a podepsal s Diag Human rozhodčí smlouvu (12.9. 2006) což odstartovalo letité pře v rozhodčím řízení ad hoc. V roce 2002 rozhodčí senát přiznal firmě částečnou náhradu 327 milionů korun. O rok později vláda částku uvolnila a pokračovalo se ve vyčíslování škody.

Nakonec arbitři firmě v roce 2008 přiřkli 8,9 miliardy korun - podle Diagu v konečném rozhodčím nálezu, podle českého státu v nepravomocném nálezu. Spor pak pokračoval v přezkumném rozhodčím řízení, na jehož konci byla nula pro Diag Human. (Poté podával DH u různých zahraničních soudů návrhy na exekuce českého majetku, ovšem český stát žaloby většinově odvrátil.) Teď se Diag vytasil s novou zbraní - investiční arbitráží, což je úplně nová žaloba. A podle některých médií prý v ní požaduje až miliardu dolarů!

„Jedou" podle dohody mezi Českem a Švýcarskem...

„Proti České republice byla v minulosti vedena obchodní arbitráž českou společností Diag Human a.s.. V současné chvíli čelí český stát investiční arbitráži iniciované lichtenštejnskou společností Diag Human SE a švýcarským občanem Josefem Šťávou. Jedná se o odlišná rozhodčí řízení vedená odlišnými subjekty podle odlišného práva,“ zdůraznil v této souvislosti pro ParlamentníListy.cz Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí (MF). Na přímý dotaz ParlamentníchListů.cz, zda snad ČR s Diag Human podepsala rozhodčí smlouvu, nebo rozhodčí doložku, odvětil: „Česká republika nepodepsala se společností Diag Human SE rozhodčí doložku umožňující jí zahájit mezinárodní investiční arbitráž. Společnost Diag Human SE a Josef Šťáva zahájili arbitráž na základě ustanovení o řešení sporů obsažené v Dohodě mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a ochraně investic podepsané dne 5. října 1990.“ 

Co je předmětem této žaloby a jaké důvody DH k žalobě na Česko vedou? „Česká republika není v pozici, aby se vyjadřovala k důvodům žalobce pro podání žaloby,“ kontroval na to mluvčí Běhal. A dokladoval to tímto vysvětlením:

„Ministerstvo financí nemůže poskytnout (text) žaloby na základě § 11 odst. 2 písm. a) a odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jelikož se jedná o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků a předanou osobou, která nedala ke zveřejnění souhlas, a zároveň se jedná o informaci související s rozhodovací činností soudů."

„Ministerstvo financí v tomto řízení postupuje takovým způsobem, aby došlo k co nejlepší obhajobě zájmů České republiky," zdůraznil k tomu nakonec mluvčí s tím, že MF nemá informaci, že by došlo k odkupu závazků od společnosti Diag Human SE, takže za vším se ukrývá jediné jméno - Josef Šťáva, který má švýcarské občanství.

V roce 2011 totiž DH prostřednictvím svého advokáta Jana Kalvody zveřejnila, že její majitel Josef Šťáva svou společnost prodal „mezinárodnímu konsorciu institucionálních investorů". Mezi novináři zabývajícími se případem se ale šuškalo, že pravým vlastníkem DH je stále sám Šťáva.

Proč se v arbitráži o zřejmě zmařenou investici chce ale přít firma, která je jen nástupnickou společností české Diag Human a.s.? Logická otázka, ještě těžší odpověď.

Na začátku bylo Conneco, bez Josefa Šťávy

Vysvětleme, jak to s firmami kolem DH vlastně je. První společností, v níž akcionáři začali v Československu obchodovat s technologiemi na úpravu krve, bylo Conneco a.s. To vzniklo 15. března 1990, k čemuž mají ParlamentníListy.cz nejen výpis z obchodního rejstříku, ale i kopii originálu s razítky a kolky, který při registraci firma předložila u Krajského obchodního soudu v Praze. Conneco a.s. tehdy jako předmět podnikání uvedlo: „Rekonstrukce památkových objektů, zajištění výroby, prodeje a nákupu hmot, látek a výrobků v rámci ekologických programů, poskytování konzultačních a poradenských služeb pro předchozí vhodné formy zahraničně obchodní činnosti, poskytování konferenčních služeb"...atd. Ani slovo o tom, že by firma kdy chtěla obchodovat s krví, anebo s krevními deriváty. Až o rok později si nechalo Conneco a.s. připsat "distribuční činnost v oblasti léčiv a zdravotnického materiálu, technika zdravotnická a zařízení chladící a mrazící."