Kurz konstatuje, že za vzestupem FPÖ stojí především nespokojenost voličů s politikou vlády a její liknavostí při provádění potřebných reforem. Za další důvod považuje migrační krizi a fakt, že Rakousko v loňském roce přijalo obrovský počet žádosti o azyl. Nejmladší ministr zahraničí na světě sice nechce prozradit, koho volil v prezidentských volbách, ale bývalému příznivci rakouských komunistů a exšéfovi Zelených Alexanderu Van der Bellenovi plně důvěřuje. „Věřím, že se své role zhostí důstojně,“ říká lidovec Kurz.

Přes své výhrady k rakouským Svobodným odmítá ministr zahraničí země označovat jejich voliče za fašisty.. „Neodvažoval bych se dávat polovině rakouských voličů podobné hanlivé nálepky. Nejenom naše země se posunuje směrem ke krajní pravici,“ tvrdí Kurz a připouští, že je aktuálně Rakousko vzhledem k výsledku prezidentských voleb rozdělené na dva tábory. „Je třeba pracovat na tom, aby se tyto rozdíly smazaly. Musíme brát obavy lidí ze současné migrační vlny vážně. Před několika měsíci jsme uzavřeli balkánskou trasu, což považuji za správný krok.“

Kurz tvrdí, že s tímto krokem souhlasila i celá řada ministrů německé vlády a německých poslanců. Nesouhlasí s tehdejší reakcí kancléřky Merkelové, která prohlásila, že se Rakousko vydalo vlastní cestou. „Tak to přece nebylo. Naše kroky byly plně koordinovány s ostatními sousedy. Rozhodli jsme se tak nikoli proto, abychom posilovali svůj vliv na Balkánu, ale z důvodů přetížení našich kapacit,“ říká Kurz a považuje vztahy i přes toto malé nedorozumění s Německem za velmi přátelské. „Německo je nejsilnější hráč v Evropě a Angela Merkelová nejsilnější lídr na kontinentu.“

Celý text v angičtině máte k dispozici ZDE.

Lidovecký ministr v koaliční rakouské vládě se dále vyjadřuje k dohodě mezi Evropskou unií a Tureckem, která by měla přinést snížení počtu uprchlíků směřujících na kontinent. „Neměli bychom se spoléhat pouze na tuto dohodu, která fakticky představuje plán B. Plán A představuje silnou Evropu, která je schopna a ochotna se o zabezpečení hranic postarat svými vlastními silami. Pokud tak neučiníme, staneme se závislými na ostatních zemích a politicích, jako je například turecký prezident Recep Erdogan. Něco takového je nebezpečné.“

Podle Kurze bezesporu existuje alternativu k dohodě s Tureckem, která spočívá ve společné ochraně hranic a zasílání většího množství humanitární pomoci do válkou zasažených regionů. „Měli bychom v neposlední řadě jasně říci, že o počtu lidí vpuštěných do Evropy rozhodujeme my a nikoli pašeráci lidí. Zároveň země jako Rakousko a Německo jasně deklarovaly, že jsou ochotny přijmout nejchudší z nejchudších. To se ale netýká mladých a silných mužů. Nemůžeme udělovat automaticky povolení k pobytu v Berlíně někomu, kdo dorazí na řecký ostrov Lesbos. Jakmile toto veřejně sdělíme, Evropa se jistě stane pro mnohé méně atraktivní.“

V závěru rozhovoru pro německý týdeník Spiegel se vymezuje vůči hojně kritizovanému Erdoganovu režimu. „Nemůžeme na oltář dohody s Tureclem obětovat naše hodnoty. Nelze při jednání o bezvízovém styku s Ankarou dělat nějaké výjimky. Evropa se nemůže nechat vydírat a projevovat se v očích ostatních zemí jako slabý partner. V žádném případě není nutné usilovat o dohodu s Tureckem za každou cenu. Je v našem dlouhodobém zájmu, aby byla v Turecku respektována lidská práva a svoboda slova,“ soudí Kurz.