Podle lucemburského ministra zahraničí a pro migraci Jeana Asselborna to neznamená zadržování běženců. Závěry schůzky však tuto možnost připouštějí jako krajní variantu pro případ, že by migranti při registraci odmítali spolupracovat. V současnosti není od Řecka možné čekat, že dokáže registrovat až 10.000 migrantů, kteří se nyní každý den na jeho území dostávají, upozornil ministr Lucemburska, nynější předsednické země EU. Tito lidé pak směřují dál právě přes Balkán, většinou do Rakouska a Německa.

"Měla by existovat střediska v dalších zemích, kde se budou zabývat braním otisků prstů, registrací a kde vyslechnou jejich příběhy, aby bylo jasné, zda splňují podmínky," vysvětlil Asselborn.

Nefunguje to, bouří se státy

Také eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos dnes před novináři odmítl, že by unie uvažovala o vzniku detenčních středisek. V zemích na balkánské trase, kudy nyní do unie proudí nejvíce běženců, by střediska podle něj měla uprchlíkům nabízet rovněž informace o jejich právech a povinnostech. Umožňovat mají ale především registraci, identifikaci a získání údajů o uprchlících s cílem zesílit spolupráci evropských agentur a třetích zemí.

"Jde o podporu třetích zemí, v EU budou fungovat hotspoty," vysvětlil eurokomisař.

Řecko zatím ale tato místa, která by měla sloužit k registraci či braní otisků prstů příchozích migrantů, buduje jen s velkými obtížemi.

Na dnešní ministerské schůzce na jejich nefunkčnost upozornila řada členských zemí, včetně ministrů z České republiky a Slovenska.

Také kvůli řecké neschopnosti migranty registrovat bylo zatím mezi ostatní země unie přerozděleno jen několik desítek uprchlíků místo předpokládaných daleko vyšších počtů.

"V zemích na hranici EU je třeba, aby se hotspoty rozjely naplno," zdůraznil dnes Asselborn. Závěry dnešní ministerské schůzky Řecko a Itálii vyzývají k zesílení práce na jejich vzniku tak, aby byly funkční do konce tohoto měsíce. Například podle českého ministra vnitra Milana Chovance je ale podobný požadavek nerealistický.

Pro Evropskou unii je ale také klíčové dosáhnout dohody o lepší spolupráci s Tureckem, odkud se nyní většina uprchlíků vydává na cestu. Slovenský ministr Robert Kaliňák doufá, že jednání s Ankarou o spolupráci skončí ještě letos, výsledky budou známy například na prosincovém summitu EU a změna postoje Turecka nastane od ledna.