Bukač se pozastavil nad tím, jak to v české společnosti fungovalo před sto lety a jak to funguje dnes. Tehdy byla česká společnost prodchnuta sokolskými myšlenkami o zdravém těle a zdravém duchu, ale také postřehy z literatury. Dnes se hledí především na to, kolik kdo má v kapse peněz. Tento druhý typ uvažování k nám dorazil ze Západu, kde kdysi lidé bránili svůj majetek se zbraní v ruce a neváhali tasit kolt na ulici, aby si své peníze uhlídali. „Musíme se držet naší kulturní tradice. S tím jsme získali největší úspěchy, ale odkláníme se od ní,“ zdůraznil Bukač.

• Rozhovor naleznete zde.

Někdejší trenér vyjádřil obavy, že česká nátura, na které musíme stavět, se prý vytrácí. „Ohromná tvořivost, patriotismus, češství, to pořád v lidech někde je, ale neoživujeme to,“ posteskl si. Přitom právě tato nátura dokázala náš tvořivý hokej odlišit od hokeje kanadského. Kanadský hokej má prý také své přednosti, ale my jsme si v tomto směru vzali podle Bukače jen plevel.

Jistou šanci k nápravě tu však Bukač viděl. „To musí vyjít z kultury. Dneska máte spoustu lidí, co si rychle doplnili vzdělání, jsou na vysokých postech, ale společnosti vůbec nic nepřinesou. Sokolové dřív pořádali slety a nepotřebovali nějaké společenské subvence. Žijeme v bludném klamu reklamy, peněz a blahobytu. Změnilo se prostředí, ale byznys a vše kolem by nemělo překrýt výchovu,“ uzavřel tehdy svůj rozhovor trenér.