Poslanecká sněmovna se novelami zákonů zabývala již v červenci. Podpořila je, ale velkou diskusi vyvolal především plošný odvod osmnáctiletých Čechů a Češek, který Ministerstvo obrany plánovalo bez povinného výcviku. Odpůrcům vadilo, že by šlo pouze o administrativně náročnou registraci. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) poté avizoval, že výboru pro obranu navrhne změny novel. O nich členové výboru několikrát během uplynulých měsíců jednali se zástupci ministerstva a armády.

Členové aktivních záloh by měli brát tisícovku měsíčně

Novely, které dnes výbor odsouhlasil, počítají s dobrovolnými odvody a s následným až tříměsíčním výcvikem. Posilují také úlohu aktivních záloh, do kterých se mohou lidé hlásit dobrovolně již nyní. Více peněz by měli dostat zaměstnavatelé členů aktivních záloh i samotní jejich příslušníci, kteří nyní mají 500 korun měsíčně. Nově by se částka zvýšila na 1 000 korun, poslankyně Jana Černochová (ODS) navrhla zdvojnásobení této částky. Výbor dnes zvýšení odměn nepřijal, Stropnický ale během debaty zvýšení částky podpořil.

Nově by také bylo možné členy aktivních záloh vyslat třeba i do zahraničních misí. S tím nesouhlasí poslanec Antonín Seďa (ČSSD), který navrhne během jednání před sněmovním plénem změnu. Novinkou bude i to, že bývalí vojáci z povolání budou po skončení své služby v armádě zařazeni na pět let do takzvané povinné zálohy, a rozšíří tak řady aktivních záloh. Armáda by chtěla nejpozději do roku 2025 rozšířit počet aktivních záložáků na 5 000. V současné době jich je asi 1 250.

Členové výboru dnes diskutovali především o drobnějších změnách v textu zákonů. V novelách například zrušili časové omezení cvičení pro aktivní zálohy, které mělo trvat podle návrhu minimálně tři dny.

V některých funkcích budou moci sloužit i lidé s vadami zraku

Výbor dnes debatoval i o zdravotní vyhlášce, jejíž změnu vedení armády již v minulosti avizovalo a která by měla začít platit od začátku roku. V současné době totiž zdravotními a psychologickými testy neprojde asi 39 procent zájemců o službu v armádě, často kvůli drobnějším zdravotním potížím. Armáda přitom dlouhodobě trpí nedostatkem vojáků a některých odborníků. Vedení armády poukazuje na to, že na některých specializovaných pozicích, jako jsou například počítačoví odborníci, by mohli sloužit i lidé třeba s vadami zraku.

Podle náměstkyně ministra obrany Aleny Netolické by změnou vyhlášky mohlo být ovlivněno přijetí až poloviny dříve odmítaných adeptů. Poznamenala, že armáda nebude snižovat požadavky v psychotestech nebo třeba v případě onemocnění, která mohou způsobit krátkodobou ztrátu vědomí. Nejvíce dosud odmítaných podle ní skončilo na psychotestech nebo kvůli potížím s alergií či obezitou.

Zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Baloun na jednání výboru řekl, že armáda uvažuje i o tom, za jakých podmínek by mohli být nadále zaměstnaní například vojáci, kteří přijdou o část nohy. Výjimku z vyhlášky by jim podle něj mohl poskytnout svým rozhodnutím přímo ministr obrany.